Velikost není všechno. S výškou podle všeho roste riziko rakoviny
25. 10. 2015
|
Jan Toman
Vysocí lidé to mají v životě jednodušší. Výzkumy opakovaně dokázaly, že dosahují v průměru vyššího vzdělání, jsou sebevědomější, úspěšnější, spokojenější, méně stresovaní a vydělávají víc peněz než jejich kolegové s průměrnou či podprůměrnou výškou. Nicméně, jak už to tak bývá, nic není zadarmo. Již z dřívějších studií vyplynulo, že mohou být náchylnější k některým chorobám. Rozsáhlý, v odborném tisku dosud nepublikovaný, švédský výzkum nyní ukázal, že vysocí lidé mají výrazně vyšší riziko, že se u nich za jejich života rozvine některý druh rakoviny.
Florida povolila odstřel medvědů. Během jednoho dne jich padlo 200
25. 10. 2015
|
roj
Po dvaceti letech povolila Florida odstřel medvědů, argumentuje jejich přemnožením. Za hlasitých protestů rozdala téměř čtyři tisíce povolenek, počet medvědů by se podle státní přírodní rezervace měl snížit o 320 jedinců. Jen během soboty lovci zastřelili 200 medvědů, píše britský server BBC.
Chcete se cítit šťastně? Pusťte si film, který vás rozbrečí
24. 10. 2015
|
red
Pusťte si pořádně dojemný film a už za hodinu a půl byste se mohli cítit až neuvěřitelně šťastní. Ačkoli se říká, že smích je nejlepší lék, podle nizozemské studie publikované v odborném magazínu Motivation and Emotion je to právě naopak.
Budoucnost patří hybridům? Příbuzné druhy mohou splynout v jeden
21. 10. 2015
|
Jan Toman
Když uvažujeme o evoluci, často si představujeme pozvolnou změnu jedné linie organismů v jiný, přizpůsobivější druh. S naší zkušeností není v rozporu ani představa, že se od jednoho druhu odštěpí část populace, která se přizpůsobí podmínkám na jiném místě a vytvoří tak úplně nový dceřiný druh. Vzácněji se mohou někteří jedinci v populaci specializovat na využití určitého zdroje, zatímco zbylí stále využívají zdroj původní. Pokud se mezi sebou příslušníci těchto dvou skupin nepáří, může, podobně jako v předchozím případě, dojít až k rozdělení na dva odlišné druhy.
Opravdu jsme našli 'mimozemšťany' nebo je to jen mediální senzace?
21. 10. 2015
|
Julie Nováková
Hvězda s katalogovým názvem KIC 8462852 v uplynulých dnech prolétla světovými médii jako těleso, u kterého by se teoreticky mohla nacházet uměle postavená megastruktura. Co některé odborníky k této hypotéze vedlo, jak ji plánují testovat a jaké další možnosti mohou existující pozorování vysvětlit?
Je temná hmota podobnější té běžné, než jsme si mysleli?
20. 10. 2015
|
Julie Nováková
Povaha temné hmoty, která podle dosavadních dat tvoří zhruba čtvrtinu z celkového součtu hmoty a energie ve vesmíru, představuje jednu z hlavních záhad moderní kosmologie. Co když je ale řešením hádanky její neexistence? Podle teoretického fyzika Glenna Starkmana z Clevelandské university může být to, co považujeme za temnou hmotu, jen nám známou hmotou "v přestrojení".
Obama telefonoval do vesmíru, aby pogratuloval rekordmanovi
20. 10. 2015
|
art
Za devět dní se astronaut Scott Kelly stane americkým rekordmanem v délce pobytu ve vesmíru (světový rekord drží Rus Valerij Poljakov s 437.7 dnem). K velkému milníku už Kellymu pogratuloval i americký prezident Barack Obama a dokonce osobně – zavolal mu na ISS.
Budeme používat houbové baterie?
19. 10. 2015
|
Jan Toman
Zažil to snad každý z nás. Nutně si musíme zavolat, poslat SMS nebo stáhnout e-maily, a telefon je jako naschvál vybitý. U nejmodernějšího smatphonu se dá mluvit o štěstí, když vydrží nabitý alespoň jeden den. Spolehlivé, velkokapacitní a rychle se nabíjející baterie jako by stále zůstávaly jen nedosažitelným ideálem. I proto jejich výrobci, stejně jako nejrůznější nezávislé výzkumné týmy, neváhají investovat moře času a peněz do vývoje nových konstrukcí a materiálů slibujících lepší vlastnosti akumulátorů.
I vegetariáni mají své dny. V opilosti se prý tajně vrhají na maso
16. 10. 2015
|
roj
Zná to každý, kdo se někdy alespoň trochu opil. Někdy po vypití pár skleniček přichází vlčí hlad a cesta tak vede k nejbližšímu stánku rychlého občerstvení. Překvapivě po masu sahá i více než třetina vegetariánů.
Nobelovy ceny 2015 přehledně: Od neutrin k boji proti malárii
13. 10. 2015
|
Jan Toman
Sestava Nobelových cen, zřejmě nejvýznamnějšího a rozhodně neznámějšího vědeckého ocenění na světě, pro rok 2015 je kompletní. Tradičně byla jako poslední vyhlášena jména nositelů ocenění za výzkum v oblasti ekonomie a naskýtá se tak ideální příležitost stručně shrnout jména a objevy letos oceněných laureátů.
Hysterie kolem mrtvého ledňáčka. Udělal zoolog dobře?
13. 10. 2015
|
roj
Ornitolog Christopher Filardi z newyorského Národního muzea přírodních věd dvacet let pátral po možná už vyhynulém ledňáčkovi vousatému. Když se mu ho konečně podařilo na Šalamounových ostrovech najít, vyfotil jo a následně usmrtil. Přestože postupoval podle "v zájmu vědy", vyprovokoval jeho čin vlnu kritiky.
Proč mají hadi geny pro tvorbu končetin? Vědci odhalili jejich lechtivé tajemství
10. 10. 2015
|
Jan Toman
Každé malé dítě ví, že hadi nemají nohy. Jako skoro všechna "zaručená" tvrzení v biologii má ale i tohle pár výjimek. U hadů ze starobylé čeledi hroznýšovitých můžeme v zadní části těla nalézt malé drápky, poslední zbytky zakrnělých končetin. Ve zbylých čeledích se ale žádné takové struktury nevyskytují a na první pohled by nikdo nečekal, že se mezi jejich geny objeví nějaké úzce spojené s tvorbou předních či zadních nohou.
Vlci v Černobylu? Radioaktivita škodí přírodě méně než lidská přítomnost
9. 10. 2015
|
Jan Toman
Když se řekne Černobyl, většině čtenářů asi vytane na mysli dějiště největší jaderné katastrofy v dějinách. Příští rok tomu bude už neuvěřitelných 30 let od osudového dubnového dne, kdy se v důsledku série lidských chyb a konstrukčních nedokonalostí vymkla kontrole jaderná reakce v místním reaktoru a způsobila explozi.