Padla další bariéra mezi lidmi a zvířaty: Holubi hromadí kulturní poznatky
11. 5. 2017
|
Jan Toman
Čím lépe poznáváme vlastní druh a ostatní zástupce živočišné říše, tím více se v naších očích rozdíly mezi člověkem a zvířaty stírají. Pokročilé systémy komunikace, kultura nebo používání nástrojů byly kdysi považovány za ryze lidské vlastnosti. Ovšem jen do doby, než ptáci, kytovci, potkani, lidoopi a další živočišné skupiny rázně nakoply naše druhové ego.
Měla by umělá inteligence sloužit, nebo vychovávat?
10. 5. 2017
|
Jan Toman
Řada věcí, které se před pár desítkami let zdály jako sci-fi, pomalu proniká do našeho každodenního života. Jen v poněkud odlišné formě, než si představovali režiséři původního Star Treku, nebo věhlasní spisovatelé. Nelétáme sice na Mars, natož za hranice sluneční soustavy, zato každý nosíme v kapse počítač – chytrý telefon – výkonnější, než byly všechny podobné stroje za druhé světové války dohromady. Stejně tak nám u plotny neslouží lidem podobní roboti. Různé metody strojového učení a aplikace umělé inteligence se však bouřlivě rozvíjejí a radikálně mění prostředí na internetu.
Vědci odhalili, jak se ze lvů stávají lidožrouti
9. 5. 2017
|
Jan Toman
Ne nadarmo se lvu přezdívá král zvířat. Tento vrcholový africký predátor v lidech odjakživa probouzel směs obdivu, úcty a bázně. Jediné štěstí, že se příslušníci našeho druhu stávají jeho kořistí jen velmi vzácně. O to mrazivější jsou ale případy, kdy se některý lev "zblázní" a vydá na cestu lidožrouta. Není žádná náhoda, že film Lovci lvů (v originále The Ghost and the Darkness) pojednávající o dvojici lidožravých šelem útočících na Brity při stavbě transafrické železnice bývá považován za jeden z nejděsivějších filmů o souboji člověka s přírodou.
Auta na vodík mají spoustu výhod. Jen do nich není kde natankovat
7. 5. 2017
|
luk
Patří budoucnost elektromobilům, anebo autům na vodíkový pohon? Tyto dva typy by jednou mohly svést boj o ovládnutí silnic. Oba jezdí bez znečišťujících zplodin, vozy s vodíkovými palivovými články ale mají jednu nevýhodu: není pro ně dost čerpacích stanic.
Pozor na pobíhající zvířectvo, hlavně v cizině!
6. 5. 2017
|
luk
Blíží se léto a při cestách do ciziny můžeme leckdy narazit na dopravní značky, které jsou... přinejmenším nezvyklé. U některých si lze snadno domyslet, co by mohly znamenat, u jiných to je trochu složitější, někdy i nemožné. A u dalších zase snad raději nevědět, před čím nás vlastně varují.
Nervózní milenci digitální éry: Jak nám mobily komplikují namlouvání
4. 5. 2017
|
šar
Výrazně nervóznější jsou lidi ve vztazích díky nástupu moderních technologií. Doba se zrychlila, a to, že milý či milá rychle neodpoví, nám dělá vrásky na čele. Stejně tak jako špatně zvolený smajlík. Alespoň o tom hovoří výsledky výzkumu vědců argentinského ústavu CONICET, který se zabývá vlivem digitální revoluce na vztahy a namlouvání.
Bestie z hlubin: Děsiví, ale fascinující tvorové z moří a oceánů
3. 5. 2017
|
art
Přestože většina z nich vypadá jako z dílny šikovného grafika, tito děsiví tvorové jsou skuteční. Patří k nájemníkům temných koutů moří a oceánů a světu je ukazuje ruský námořník Roman Fedorcov, který pracuje na trauleru.
Kam zmizel dinosauří trus? Odpověď ukrývají švábi
2. 5. 2017
|
Jan Toman
Švábi v nás povětšinou vyvolávají odpor. Snad žádný jiný tvor není v našem podvědomí tak spojený se špínou a odpadky, jako tito zástupci hmyzu s proměnou nedokonalou. Široce sdílené předsudky výmluvně ilustrují i nesčetná švábí či šváby inspirovaná vystoupení na stříbrném plátně, děsícími se hospodyňkami počínaje a Hvězdnou pěchotou konče.
Dinousaří embrya se vyvíjí neskutečně pomalu, zjistili vědci
28. 4. 2017
|
von
Proč vyhynuli dinosauři? S nejnovější teorií přišli vědci z Floridské univerzity. Rozlousknout tajemnou záhadu jim pomohl studie unikátního nálezu dvou zkamenělých dinosauřích embryí. Jejich závěry by podle deníku italského deníku La Repubblica mohl definitivně přispět k vyřešení záhadného zmizení dinosaurů před 65 miliony lety.
Zdraví prospěšná domácí zvířata: Pomáhají předcházet alergiím i obezitě
27. 4. 2017
|
Pavel Pešek
V posledních letech dochází k velkému nárůstu alergií a dalších autoimunitních chorob, a to zejména ve vyspělých zemích. Tento vývoj se snaží vysvětlit mimo jiné také hygienická hypotéza, podle níž je nárůst alergií spojen s nedostatečným kontaktem s mikroorganismy a parazity v raném dětství.
Budou ochočené viry léčit rakovinu?
26. 4. 2017
|
Pavel Pešek
Česko se řadí mezi země s největším výskytem rakoviny v rámci Evropy i celého světa. Dlouhodobé statistiky (1977 až 2007) ukazují, že každý rok u nás zemře na rakovinu více než 27 tisíc lidí. Výskyt rakoviny se přitom zvyšuje. Výzkum její léčby je proto pro nás důležitý.
Nový druh tyranosaurida odkrývá netušené stránky křídových 'králů souše'
25. 4. 2017
|
Jan Toman
Tyrannosaurus rex patří mezi nejikoničtější dinosaury. Jeho zástupci tvořili charakteristickou složku fauny pozdní křídy, společenstev, která zanikla spolu s koncem druhohor při katastrofických událostech před 65 miliony let.
Proč nejsme všichni kanibalové?
24. 4. 2017
|
Jan Toman
Konzumace lidského masa je ve většině kultur, včetně té naší, tabu. Hloubku tohoto zákazu dobře ilustruje mrazení, které nám přebíhá po zádech při sledování Hannibala Lectera. Přesto se občas vyskytnou - zpravidla psychicky nemocní - jedinci, kteří se ke kanibalismu uchýlí. Výjimečně dochází k pojídání lidí také při hladomorech nebo za jiných krizových situací. Na druhou stranu ale nalezneme kultury, které se kanibalismu oddávaly zcela běžně. Proč se tato praktika nerozšířila univerzálně?