Brambora, nebo Pinocchio: O našich nosech rozhodlo místo narození
8. 4. 2017
|
von
Odhaduje se, že na světě existuje až čtyřicet různých druhů nosů. O tom jak máme tento čichový orgán veliký a tvarovaný se podle vědecké studie v časopise Plos Genetics rozhodlo během evoluce životní prostředí. Vědci na základě svého výzkumu dokonce zjistili, který anglický fotbalista má svůdnější nos než vévodkyně z Cambridge.
V minulosti se už jeden brexit konal. Geologové znají jeho tajemství
8. 4. 2017
|
von
Současný odchod Velké Británie z Evropské unie připomíná jeden mnohem dávnější brexit. Vědci zjistili, jakým způsobem byl před 450 tisíci roky zničen úzký pás země, který spojoval Británii s Evropou. Podle geologické studie zveřejněné v časopise Nature Communications odtržení způsobilo sousední velké jezero.
Mýlili jsme se 130 let? Evoluční strom dinosaurů možná vypadá úplně jinak
7. 4. 2017
|
Jan Toman
Pokud by paleontologie měla svůj erb, nepochybně by se na něm skvěl tyranosaurus, nebo jiný ikonický druh dinosaura. "Vládci druhohor" stáli u kořenů celého vědního odvětví zabývajícího se životem v pravěku a stačí si připomenout všechny knihy, filmy, hry a seriály inspirované těmito nezřídka obrovskými plazy, aby bylo zřejmé, že vzrušení mezi laiky i odborníky vyvolávají dodnes.
Biologové odhalili, čím se živí hlubokomořské chobotnice
6. 4. 2017
|
Jan Toman
Od vydání Verneových Dvaceti tisíc mil pod mořem už uběhlo pěkných pár let, mořské hlubiny ale pořád zůstávají nejméně prozkoumaným místem na Zemi. To platí i pro jejich obyvatele. O biologii řady z nich nevíme ani co by se za nehet vešlo a každá výprava pod mořskou hladinu slibuje nové významné objevy. Nejnověji se vědcům podařilo zdokumentovat, jaká také může být strava hlubokomořských chobotnic. Jen tak mimochodem navíc projasnili strukturu potravních vztahů v hlubokém oceánu.
Nalezeny nejstarší pozůstatky rostlin. Jak to mění naše představy o vývoji života?
5. 4. 2017
|
Jan Toman
Před pár dny proletěla médii zpráva, že paleontologové identifikovali nejstarší známé zkameněliny rostlin. S uvedeným stářím 1,6 miliardy let mají tyto pozůstatky ambice posunout naše představy o vývoji řas pěkných pár milionů let dozadu. Jak moc průkazné ale nalezené fosilie jsou? Liší se nějak od dalších "nejstarších" ale později zpochybněných nálezů? A pokud skutečně mají uvedený původ, jak se to odrazí na našich představách o evoluci pozemského života?
Vědci vědí, jak získat 'nekonečný' zdroj energie. Okopírovali to od stromů
4. 4. 2017
|
Ladislav Loukota
První "strom na čipu" se podařilo vyrobit inženýrům z Massachusettského technologického institutu. Malé zařízení je analogem stejných procesů, díky kterým ve stromech cirkulují živiny - díky tomu umí "strom na čipu" pasivně přečerpávat vodu po celé dny. Krom studia rostlinných procesů by vynález mohl sloužit i jako zdroj energie.
Proč žasneme nad krásnými věcmi?
2. 4. 2017
|
red
Dechberoucí záběry přírody, nádherné malby či úchvatná hudba. To vše nás dokáže pohltit, prodchnout a uchvátit. Napadlo vás ale, čemu vlastně vděčíme za to, že se dokážeme nadchnout pro krásu?
Krok k levnějším letům do vesmíru. SpaceX vyslala na orbitu 'použitou' raketu
31. 3. 2017
|
red
Představte si, kolik by asi stály letenky, kdyby dopravci mohli použít letadlo jen jednou a ke každému dalšímu letu si museli pořizovat nový stroj. Přesně tak je to i s cestováním do vesmíru. Soukromé společnosti SpaceX se však podařilo udělat velký krok k levnějším letům na orbitu. Do vesmíru vyslala raketu s již použitým stupněm.
Jak zaujmout ženu tancem? Vědci pro vás mají návod
30. 3. 2017
|
Pavel Pešek
Již Charles Darwin ve svém světoznámém díle O původu druhů navrhl, že určité znaky samců jsou ovlivňovány tím, podle čeho si samičky vybírají své partnery. Takovými znaky jsou například barevné ornamenty nebo zpěv v případě ptáků. Ale co zvířata, které neoplývají výraznými barvami nebo líbivým hlasem?
Tesla má problém: Jmenuje se Chevrolet Bolt
30. 3. 2017
|
Jan Horčík
Tesla se během posledních pár let stala synonymem inovace a umění nemožného. Její popularita prudce stoupá. Na cestě k opravdovému úspěchu ale zbývá spousta překážek a jedna z nich se jmenuje Chevrolet Bolt, nový elektromobil od GM.
Jak včas odhalit autismus? Vědci mají novou metodu
29. 3. 2017
|
Pavel Pešek
V posledních desetiletích se výskyt autismu výrazně zvýšil. Odhaduje se, že různými formami autismu v současnosti trpí až 1,5 procenta dětí. Poruchy autistického spektra (PAS) se projevují například omezenými schopnostmi sociálních interakcí a opakujícími se vzorci chování.
Poslední žabí tajemství? Tropická rosnička pod vlivem UV světla fluoreskuje
28. 3. 2017
|
Jan Toman
V pohádkách bývá největším žabím tajemstvím skutečnost, že jde o zakleté prince. V reálném světě nás na těchto bezocasých obojživelnících může fascinovat první poslední – jejich vývoj z rybovitých pulců, péče o mladé, lovecké schopnosti, jedy a halucinogeny, které vylučují, nebo třeba skákání jako velmi efektivní způsob pohybu. Jednu z jejich největších tajností ale odhalili vědci až docela nedávno: UV paprsky dokáží nabít kůži některých druhů tak, že v jiném barevném spektru silně září do okolí.
Proč nám vadí, když se umělé inteligence chovají příliš lidsky?
27. 3. 2017
|
Jan Toman
Možná to znáte z vlastní zkušenosti. Většina věcí i živých tvorů nás na první pohled nechává chladnými. V obecné populaci byste nalezli jen málo sběratelů židlí či stolů, stejně jako chovatelů studenokrevných zvířat. Jakmile se ale věci či bytosti začnou podobat lidem, mizí najednou nezájem stranou. Roztomilé plyšáky a panenky, nebo auta s maskami a světly připomínajícími odhodlané tváře, lidé zbožňují, vyhledávají a sbírají. Psi a kočky s kulatými "dětskými" obličeji jsou nejoblíbenějšími domácími mazlíčky a příznivé pocity v nás vyvolávají i mláďata ostatních savců.