Články autora: Miroslav Krajča
Restaurátoři maleb v ohrožení. Nová technologie z nich udělá relikt minulosti
17. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
V Cambridge na MIT vzniká čtyřhodinová záchrana renesančního umění: AI technika vytiskne tenkou průhlednou masku přes poškozené malby, opraví spájené části a následně ji odstraní bez zásahu do originálu. Student Alex Kachkine tím zachraňuje díla, která by čekala roky na restaurátora – a otevírá nový rozměr renovace kulturního dědictví.
Titanic: Kolik duší přežilo, a co ovlivnilo jejich osud?
17. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Při tragickém potopení Titaniku na jaře 1912 zemřelo přibližně 1 500 z asi 2 224 cestujících a členů posádky. Počítače, analýzy i dobové statistiky ukazují, že šance na přežití silně závisely na sociální vrstvě, pohlaví a třídě kabiny. Jaké historické a technické okolnosti rozhodly o osudech cestujících, a co se můžeme z tragédie Titaniku poučit dnes?
Kočičí duhovka: Proč vaše kočka nerozpozná červenou?
17. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Kočky nevidí svět černobíle, ale jejich barevná paleta je výrazně omezená. Citlivé na modré, zelenkavé a žluté tóny, červené a zelené barvy vnímají jako šedou. Tento neobvyklý způsob vnímání má kočku přirozeně přizpůsobenou na lov za soumraku – vnímají pohyb a detaily lépe než lidské oko.
Jak Jules Verne předběhl dobu: Co jste nevěděli o Nautilu a kapitánu Nemovi
16. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Dvacet tisíc mil pod mořem od Julese Vernea je považováno za jedno z nejvlivnějších dobrodružství sci‑fi literatury. Jeho vliv přesahuje moře: inspirovalo oceánografii, ponorkový průmysl i moderní steampunk. Přesto málokoho napadne, že původní název byl úplně jiný, že postava kapitána Nema byla zpolitizována, a že některé verze byly cenzurovány kvůli ruské diplomacii. Přinášíme devět fascinujících faktů o díle, která znáte – ale možná ne zcela…
Tichá zrada: Proč může Ozempic ničit zuby i úsměv
16. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Léky jako Ozempic (semaglutid) mění pravidla hry v léčbě cukrovky i obezity – a dramaticky snižují hmotnost, krevní cukr i dlouhodobá rizika. Méně známý je ale dopad na ústní dutinu. Nová studie varuje, že GLP‑1 léky mohou způsobovat sucho v ústech, zápach, poškození zubní skloviny a dokonce ztrátu zubů. Klíčové je, jak si chránit úsměv při této účinné léčbě.
Proč paviáni chodí v řadě za sebou? Výzkum chování překvapil
16. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Paviáni často postupují v pevných liniích známých jako „progressions“. Nová studie odhaluje, že jejich formace nejsou založeny na strategii přežití nebo vedení, ale na hlubokých sociálních poutách uvnitř smečky. Vědci ze Swansea University analyzovali chování 78 skupin paviánů v jihoafrickém přírodním prostředí a došli k překvapujícímu závěru – jdou „za svými přáteli“.
Žraloci čichají pod vodou! Co nevíte o jejich „nosních dírkách“
15. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Žraloci nemají plíce jako savci, dýchají žábrami. Přesto mají na čenichu nosní otvory – nares. Ty nevedou k dýchacím cestám, ale ke komplexnímu systém čichových orgánů, které jim pomáhají najít kořist, vycítit partnera i orientovat se ve vodě. Systém v žralocích je tak vyspělý, že kombinují vůni s proudem vody, což dává inteligentní čichový směr vyhledávání – technologický zázrak přírody.
Podobají se psi svým pánům? Nový výzkum jasně odpovídá
15. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Psychologové s úsměvem občas poukazovali na to, že lidé a jejich psi se začnou podobat – a teď to potvrdil i vědecký přehled. Analýza patnácti studií naznačuje, že zdaleka nejde jen o náhodu: fyzické rysy, osobnostní rysy i společné návyky vytvářejí silné podobnosti mezi psem a jeho pánem nebo paní. A náhoda to není.