Články autora: Miroslav Krajča

Dvě vrány černé z německého Tübingenu zvládly klasický psychologický test na rozpoznání pohybu za necelou čtvrtinu sekundy, a přitom téměř bez chyb. Záznam z jejich mozku ukázal, že rozhodnutí se v nervových buňkách rýsuje už pár desítek milisekund po začátku úkolu.

Mnoho studenokrevných živočichů žije v chladu déle. Němečtí vědci teď u drobných červů popsali, jak to funguje: sval v chladu vyrobí látku BH2, která pak v celém těle pomáhá uklízet poškozené bílkoviny. V lidských buňkách s mutacemi typickými pro ALS a Huntingtonovu chorobu zabrala také.

Silikony vydrží teplo, mráz i chemikálie, a právě proto se po skončení služby skoro nedají znovu využít. Většinou končí na skládkách nebo ve spalovnách. Chemici z Technické univerzity v Berlíně teď v časopise Nature popsali reakci, která silikon za mírných podmínek rozloží zpátky na dichlorsilan, tedy na surovinu, ze které se vyrábějí nové silikony. Pomáhá jim přitom fosgen.

Na Baffinově ostrově v kanadské Arktidě leží poslední živý zbytek ledovcového štítu, který kdysi pokrýval Severní Ameriku. Nová studie ukazuje, že se před dvěma tisíci lety začal znovu rozšiřovat. Autory to vede k odvážnému závěru: další doba ledová se pomalu rozbíhala, dokud ji kolem roku 1960 nezastavilo oteplování způsobené člověkem.

Nová observatoř v Chile ohlásila svůj první velký objev v naší vlastní Sluneční soustavě. Těleso 2026 ED138 obíhá daleko za Plutem, má dráhu skloněnou o 25 stupňů a podle prvních odhadů může patřit k největším ledovým světům, jaké známe. Unikalo pozornosti hlavně proto, že se skrývalo v přeplněné části oblohy.

Nejrozsáhlejší písečná poušť světa bývala v obdobích vlhčího klimatu poseta jezery. Přesto v ní archeologové nenacházejí stopy pravěkých lidí. Mezinárodní výprava, jejímž členem byl i český geoarcheolog Roman Garba, prošla 1 500 kilometrů napříč pouští Rub al-Chálí a přišla s vysvětlením. Lidé doby kamenné nepotřebovali jen vodu, ale i kámen na výrobu nástrojů. A ten v poušti nebyl.