Dvě nové studie zveřejněné v polovině září v New England Journal of Medicine oznamují úspěch první perorální verze léku typu GLP-1 — pilulka, která pomáhá snížit tělesnou hmotnost u lidí s obezitou. Dosud byly tyto léky dostupné převážně formou injekcí, jako Ozempic či Wegovy. Výzkumníci hlásí, že tablety přinášejí efekt hubnutí srovnatelný s injekční terapií, a otevírají cestu ke snadněji užitelným léčbám.  Dosavadní injekční GLP-1 agonisté poskytly průlomovou účinnost v léčbě obezity, ale jejich forma je pro některé pacienty bariérou. Nové pilulky mohou odstranit tento prvek a učinit léčbu dostupnější.

Nejsme jen biologicky chránění automatickým štítem. Nový článek vvyzývá naše dlouhodobé představy o imunitním systému: že je statický, vždy “dobrý” a jasně rozlišuje přátele od vetřelců. Skutečnost je ale mnohem složitější — imunitní reakce jsou formovány vývojem, prostředím, nervovou i hormonální regulací a často i kompromisy.

Výzkumy naznačují, že u mužů středního a vyššího věku se v jejich spermiích objevují takzvané „sebestředné spermie“, které nesou genetické mutace podporující jejich vlastní reprodukční výhodu — přesto tyto mutace často zvyšují riziko nemocí u potomků.

Inženýři MIT vyvinuli nový 3D tisknutelný hliníkový slitek, který je až pětkrát silnější než běžně používaný hliník, a přitom si zachovává tepelnou odolnost. Díky strojovému učení dokázali optimalizovat složení a mikrostrukturu, čímž otevřeli dveře pro ultralehké konstrukce leteckých motorů a dalších komponent. Tento materiál by mohl změnit konstrukci motorů, snížit hmotnost letadel a zefektivnit výrobu.

Nové techniky analýzy vzorků z mise Apollo 17 přinesly překvapivá zjištění — vědci objevili izotopy síry, které nejsou běžné na Zemi. Tyto stopy odhalují možné scénáře vzniku Měsíce a posouvají hranice našich znalostí o rané historii našeho nebeského souseda. Analýza starých vzorků ukazuje, že Měsíc skrývá vrstvy chemie, které jsme doposud přehlíželi.

Nový výzkum ukazuje, že hlas vytvořený umělou inteligencí — zejména tzv. “klony hlasu” — je již natolik realistický, že posluchači jej často považují za skutečný lidský hlas. Studie odhalila, že při porovnávání 40 klonovaných hlasů a 40 lidských hlasů bylo 58 % klonových nahrávek chybně identifikováno jako lidské hlasy — a pouze 62 % skutečných hlasů bylo rozpoznáno jako autentické. To má dalekosáhlé důsledky pro bezpečnost, etiku i náš vztah k autenticitě.