Články autora: Miroslav Krajča

Redaktor vědecko-popularizačního serveru Nedd.cz, kde pravidelně publikuje články zabývající se aktuálními tématy z oblastí jako příroda, technologie i lidské zdraví. Rád kombinuje dostupné výzkumy a studie se srozumitelným podáním, protože je k ničemu publikovat články, které ocení pět lidí v republice. Ve volných chvílích rád chodí po lese a nebo alespoň po městě.
Člověk

Rok práce, hmotnostní spektrometr a slepé ochutnávky: YouTuber rozlousknul 139 let střežené tajemství Coca-Coly

Jeden z nejlépe střežených obchodních tajemství světa přežil 139 let v bankovním trezoru, pak v desetistopém sejfu s biometrickým přístupem v muzeu v Atlantě, a přestál desítky neúspěšných pokusů o rekonstrukci. V lednu 2026 ho YouTuber vystupující pod jménem LabCoatz — vlastním jménem Zach Armstrong — rozebral molekulu po molekule pomocí hmotnostní spektrometrie a publikoval recept, který slepé ochutnávky nedokázaly odlišit od originálu.
Člověk

Konec desetileté éry: Čínská univerzita poprvé v historii Nature Index přeskočila Harvard

Deset let stál Harvard na prvním místě žebříčku akademických institucí Nature Index. V červnu 2026 ho poprvé přeskočila čínská Zhejiang University. Není to náhoda ani statistický artefakt — je to výsledek dvou souběžně probíhajících trendů: masivního čínského investování do vědeckého výzkumu a bezprecedentního škrtání amerického vědního financování pod Trumpovou administrativou.
Technologie

Falešná operace kolena bolela stejně málo jako skutečná: Slavná studie, která otřásla ortopedie

V roce 2002 publikoval New England Journal of Medicine studii, která způsobila v ortopedii zemětřesení. Chirurg J. Bruce Moseley provedl na sto osmdesáti pacientech s osteoartrózou kolena buď skutečnou operaci, nebo přesnou imitaci — se řezem, anestezií a pooperační péčí, bez jakéhokoli skutečného chirurgického výkonu. Po dvou letech sledování byl výsledek stejný. Tento nález není pouhý kuriozitou — je výzvou k přehodnocení toho, jak testujeme chirurgické výkony.
Technologie

Krysa s nesmyslnými popisky a falešné mikroskopické snímky: Jak AI padělané vědecké obrázky prolomily do recenzovaných časopisů

Na první pohled šlo o standardní mikroskopický snímek v odborném biologickém článku. Teprve pečliví čtenáři si všimli, že popisky k obrazcům nedávají biologický smysl a jsou plné nesrozumitelných znaků. Obrázek neexistoval v reálné laboratoři — byl vygenerován umělou inteligencí. Tento případ byl jen jedním z rostoucí vlny, která otřásá důvěrou ve vědeckou literaturu.
Příroda

Backsterův efekt: Jak jeden polygraf v roce 1966 nastartoval mýtus o vědomí rostlin

V únoru 1966 připojil bývalý vyšetřovatel CIA Cleve Backster elektrody polygrafu k listu pokojové dracény a zaznamenal výchylku, kterou interpretoval jako emoční reakci rostliny na vlastní myšlenky. Příběh se od té doby šíří internetem jako důkaz rozšířeného vědomí v přírodě. Co se ale doopravdy stalo, když se nezávislí vědci pokusili experiment zopakovat?
Člověk

Hlas v hlavě, který nikdy nemlčí: Co věda říká o Tolleho receptu proti přemýšlení donekonečna

Eckhart Tolle už desítky let upozorňuje na jev, kterého si málokdo všimne: neustálé přemítání nekrade jen klid mysli, ale postupně opotřebovává i tělo. Jeho sedm doporučení, jak tento vnitřní hlas zkrotit, zní jako duchovní filosofie. Výzkum posledních dvaceti let v oblasti psychologie stresu a neurovědy ale ukazuje, že za nimi stojí i měřitelná biologie.
Člověk

Skupina 2B: Co znamená klasifikace radiofrekvenčního záření jako „možného karcinogenu" pro uživatele AirPods

Neurochirurg Jack Kruse v rozhovoru s podcasterem Dannym Jonesem označil AirPods za nejhloupější věc, kterou si dnes lidé dobrovolně dávají na tělo, a tvrdil, že bezdrátová sluchátka posílají radiofrekvenční záření přímo do ucha, pár centimetrů od mozku. Tvrzení tohoto typu se šíří internetem rychleji než vědecké studie, na které by se měla opírat. Co z toho skutečně obstojí?
Člověk

Stopový prvek proti rakovině plic: Selenové nanočástice zlepšily léčbu u pěti ze šesti pacientů

Pokročilý nemalobuněčný karcinom plic patří mezi nejobtížněji léčitelné nádory — pětileté přežití u metastazujícího onemocnění se pohybuje jen kolem několika procent. Nová studie publikovaná v časopise Advanced Materials ukázala, že přidání selenových nanočástic ke standardní chemoterapii výrazně zlepšilo léčebnou odpověď u malé skupiny pacientů. Jde o slibný, nikoli definitivní výsledek — a rozdíl mezi těmito dvěma slovy je v onkologii zásadní.