Články autora: Miroslav Krajča
Člověk
Tableta místo injekce: nová éra hubnutí, kdy už nebude nutné léky pro snížení váhy vpichovat
11. 10. 2025
|
Miroslav Krajča
Dvě nové studie zveřejněné v polovině září v New England Journal of Medicine oznamují úspěch první perorální verze léku typu GLP-1 — pilulka, která pomáhá snížit tělesnou hmotnost u lidí s obezitou. Dosud byly tyto léky dostupné převážně formou injekcí, jako Ozempic či Wegovy. Výzkumníci hlásí, že tablety přinášejí efekt hubnutí srovnatelný s injekční terapií, a otevírají cestu ke snadněji užitelným léčbám. Dosavadní injekční GLP-1 agonisté poskytly průlomovou účinnost v léčbě obezity, ale jejich forma je pro některé pacienty bariérou. Nové pilulky mohou odstranit tento prvek a učinit léčbu dostupnější.
Člověk
Tělo nemusí s nemocí jen bojovat. Nové objevy přepisují pravidla imunity
11. 10. 2025
|
Miroslav Krajča
Nejsme jen biologicky chránění automatickým štítem. Nový článek vvyzývá naše dlouhodobé představy o imunitním systému: že je statický, vždy “dobrý” a jasně rozlišuje přátele od vetřelců. Skutečnost je ale mnohem složitější — imunitní reakce jsou formovány vývojem, prostředím, nervovou i hormonální regulací a často i kompromisy.
Člověk
Sobecké spermie mohou škodit budoucímu plodu. A čím starší otec, tím víc sobectví
10. 10. 2025
|
Miroslav Krajča
Výzkumy naznačují, že u mužů středního a vyššího věku se v jejich spermiích objevují takzvané „sebestředné spermie“, které nesou genetické mutace podporující jejich vlastní reprodukční výhodu — přesto tyto mutace často zvyšují riziko nemocí u potomků.
Nedd
Zapomeňte na to, co jste se učili o Uranu. Vědci přišli s objevem, který přepíše učebnice
9. 10. 2025
|
Miroslav Krajča
Uran dlouho patřil mezi záhady sluneční soustavy — z měření Voyageru 2 se zdálo, že nemá prakticky žádné vnitřní teplo. Nové počítačové modely a přehodnocení historických dat však nyní ukazují, že planeta vydává asi 15 % více energie, než jakou přijímá od Slunce. To znamená, že Uran má stále svůj “skrytý motor” — i když mnohem slabší než ostatní obří planety. Nový rozbor energetické bilance a albeda Uranu přináší důležité stopy k pochopení, jak vznikají ledoví obři a jakým vývojem mohly projít — poznání, které se hodí i při studiu exoplanet podobného typu.
Technologie
Technologická revoluce v letectví je tady, podařilo se vytisknout superhliník
9. 10. 2025
|
Miroslav Krajča
Inženýři MIT vyvinuli nový 3D tisknutelný hliníkový slitek, který je až pětkrát silnější než běžně používaný hliník, a přitom si zachovává tepelnou odolnost. Díky strojovému učení dokázali optimalizovat složení a mikrostrukturu, čímž otevřeli dveře pro ultralehké konstrukce leteckých motorů a dalších komponent. Tento materiál by mohl změnit konstrukci motorů, snížit hmotnost letadel a zefektivnit výrobu.
Vesmír
Tajemství starobylého Měsíce: nová data z Apolla 17 mění náš pohled
9. 10. 2025
|
Miroslav Krajča
Nové techniky analýzy vzorků z mise Apollo 17 přinesly překvapivá zjištění — vědci objevili izotopy síry, které nejsou běžné na Zemi. Tyto stopy odhalují možné scénáře vzniku Měsíce a posouvají hranice našich znalostí o rané historii našeho nebeského souseda. Analýza starých vzorků ukazuje, že Měsíc skrývá vrstvy chemie, které jsme doposud přehlíželi.
Člověk
Poznáte falešného video od skutečného? Umělá inteligence vás oklame
8. 10. 2025
|
Miroslav Krajča
Nový výzkum ukazuje, že hlas vytvořený umělou inteligencí — zejména tzv. “klony hlasu” — je již natolik realistický, že posluchači jej často považují za skutečný lidský hlas. Studie odhalila, že při porovnávání 40 klonovaných hlasů a 40 lidských hlasů bylo 58 % klonových nahrávek chybně identifikováno jako lidské hlasy — a pouze 62 % skutečných hlasů bylo rozpoznáno jako autentické. To má dalekosáhlé důsledky pro bezpečnost, etiku i náš vztah k autenticitě.
Člověk
Nobelovu cenu dostal výzkum, který pomůže v boji proti rakovině
8. 10. 2025
|
Miroslav Krajča
V roce 2025 byla Nobelova cena za fyziologii či medicínu udělena Mary Brunkow, Fredu Ramsdellovi a Shimonu Sakaguchimu za průlomový výzkum toho, jak imunitní systém zabrání útoku na vlastní buňky — proces známý jako periferní imunitní tolerance. Objev regulátorových T-buněk otevírá cestu novým terapiím autoimunitních onemocnění, rakoviny či transplantací. Jejich práce ukazuje, že tělo má „strážce“, kteří hlídají, kdy imunitní buňky mají útočit a kdy se uklidnit. Právě tato jemná rovnováha může být klíčem ke zvládnutí řady destruktivních imunitních chorob.