Mumifikace  mrtvých je spojována především s egyptskou civilizací. Nové archeologické výzkumy odhalily, že totéž dělali i pravěcí obyvatelé Británie a to zhruba ve stejné době. Britové se tímto způsobem snažili zajistit, aby tělesné schránky jejich blízkých přežily celá desetiletí. 

Hrnek silné kávy je bezkonkurenčně nejrozšířenějším způsobem, jak nakopnout unavenou mysl a povzbudit ji k dalším výkonům. Do Evropy se káva dostala zásluhou italských kupců na přelomu 16. a 17. století. Kofein, stimulující látku ze skupiny alkaloidů, však nenalezneme jen v plodech kávovníku arabského. Kromě kávy a čaje se nachází také v kakaových bobech, kolových ořeších a lístcích cesmíny paraguajské zvaných maté. Zatímco káva pochází ze severovýchodní Afriky a čaj z jihovýchodní Asie, původ zbývajících tří rostlin můžeme vystopovat do tropů Jižní Ameriky. Zkrátka tak nepřišli ani indiáni. 

Pokud jste někdy snili o práci archeologa, tak díky internetu se vám to může splnit. Na webu fossilfinder.org vědci umístili asi milion fotografií z oblasti Turkana ve východní Africe, kde bylo objeveno mnoho pozůstatků předchůdců člověka. Vědci vyzvali veřejnost, aby jim fotografie pomohla popsat. 

Paleolitická dieta získává v posledních letech stále víc na popularitě. Na rozdíl od většiny ostatních dietologických přístupů má jasné a srozumitelné teoretické zdůvodnění: Je třeba jíst, jak jedli naši předkové v hluboké minulosti. Jinými slovy, stravovat se takovým způsobem, na který jsou naše těla evolučně přizpůsobená. Jenže jak se ukazuje, tato teorie stojí na vratkých základech. 

Termín neolitická revoluce je v učebnicích dějepisu zapsán tučným písmem. Obvykle následuje upřesnění, že jde o období, kdy lidé přešli od lovecko-sběračského způsobu života k chovu zvířat a pěstování rostlin. Tato změna však byla postupná a nejnovější poznatky ukazují, že začala o tisíce let dříve.

Vědci úplně poprvé provedou analýzu DNA kostí kromaňonce nalezené v roce 1882 obce Mladeč, ležící na Moravě. Objevené ostatky předchůdce moderního člověka jsou staré 35 tisíc let a jde o nejstarší nález tělesných pozůstatků kromaňonců v Evropě. Vědce zajímá, jaký podíl mají v DNA tohoto typu člověka neandrtálský gen.