Video z Marsu předvádí trik, který byl použit při pořízení selfie roveru Ču-Žung.

Čína se po Spojených státech stala teprve druhou zemí , která na povrch rudé planety dokázala vysadit sondu.

Číňané udělali výrazný krok k tomu, aby osídlili oběžnou dráhu Země. Ve čtvrtek na ni vypustili základní modul vlastní orbitální stanice pojmenované Nebeská harmonie (Tchien-che). (AKTUALIZOVÁNO)

Čínská sonda Čchang-e 4 ve čtvrtek v noci našeho času provedla historicky první úspěšné přistání automatického (i kteréhokoliv jiného) plavidla na odvrácené straně Měsíce. Potvrdila to (po jisté periodě nejistoty) čínská národní kosmická agentura. Říše středu si tím připsala významné prvenství svého kosmického programu i nevyhlášeného nového závodu o Měsíc. Proč se vlastně naše nejbližší oběžnice objevuje opět stále častěji v hledáčku velmocí?

Málokterá země má s obřími mloky tak intimní pouto, jako Česká republika. Válka s mloky se stala jedním z nejznámějších děl Karla Čapka, velemlokům čínským je věnován celý pavilón v pražské ZOO a příslušník stejného druhu darovaný Čínskou lidovou republikou desítky let přežíval v chovech Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. O to podstatnější jsou pro nás výsledky nejnovějšího mezinárodního výzkumu zaměřeného velemloky čínské. Podle něj se tento kdysi běžný druh dostal v divoké přírodě na hranu vymření. Člověk, zdá se, pomalu provádí válku s mloky v opačném gardu.

Používáme je v telefonech, počítačích i automobilech – tzv. drahé kovy jsou nezbytnou součástí dnešní elektroniky, a tak i celé moderní civilizace. Svůj název však nemají pro nic za nic. Doposud byla jejich užitná ložiska relativně střídmá a cena se tak pohybovala vysoká. Japonsko však v minulém týdnu odhalilo zásadní objev údajně "skoro nekonečného" naleziště drahých kovů, které by nám mohlo vydržet (při dnešní spotřebě) na celá staletí. Věc má jeden háček: nacházejí se na mořském dně.