Být finančně tak zajištěný, aby jeden mohl zahodit práci za hlavu, po tom nejspíše touží valná většina pracujících. Dlouhé a úmorné pracovní šichty zdraví tělesnému ani mentálnímu samozřejmě neprospívají, nicméně ani opačný extrém - tedy naprostá absence práce - však není ve skutečnosti zdravá. Kde však najít onu ideální rovnováhu? Nová studie z Cambridge se zeptala právě na to a dává jako odpověď konkrétní čísla.

Stres je nedílnou součástí života. Ve zdravé míře může být prospěšný - například když se potkáte se šavlozubým tygrem, adrenalin vám pomůže nejen dostat ze svého těla maximum, ale zároveň zapíše do vašeho mozku celý prožitek, takže si zkušenost ponesete do budoucna. Se zrodem civilizace se však u lidí přístup ke stresu proměnil. A nezdá se, že by se na této skutečnosti mělo něco změnit. Ba naopak. Co kdyby to však změnil lék, který by naši stresovou reakci přepsal? Právě k němu by mohlo směřovat nové odhalení toho, jak se se stresem vypořádávají půdní bakterie.

Alzheimerovou chorobou v nějakém stádiu nemoci trpí po celém světě přes 43 milionů lidí. Dle statistik hrozí každému třetímu seniorovi. To je počet srovnatelný s epidemií viru HIV - a přesto nejsme v boji s Alzheimerem o mnoho moudřejší. Dosavadní snahy o nalezení léku vyšly vniveč, a to ačkoliv se podařilo zjistit, jak alespoň po omezený čas mírnit symptomy. Svítá však snad na lepší časy. University of New Mexico na myších vyzkoušela svou novou "vakcínu" proti chorobě.

Vyrůstali jste na venkově či snad v městské ulici sousedící s parkem? Gratulujeme - podle nové studie dánské univerzity v Aarhusu máte výrazně nižší riziko rozvoje stresu a psychické poruchy v dospělosti. Zůstávají však pochybnosti nad tím, nakolik zjištění může pomoct dětem do budoucna.

Co způsobuje Alzheimerovu nemoc? Již nějaký čas se vědci přou o to, co přesně může být původcem choroby. Několik posledních studií stále výrazněji přináší argumenty k takzvané infekční teorii - podle ní by neurodegenerativní choroba mohla být vlastně infekcí. Nová práce Louisvillské univerzity, která odhalila spojitost mezi bakteriemi způsobujícími infekci dásní a Alzheimerem, k tomu přináší další lavinu argumentů.

Spaní v houpací síti nemusí být jenom prospěšné pro vaše pohodlí, ale i paměť a kvalitu života. Naznačuje to nová dvojice studií, která zkoumala vliv celonočního houpání jak u lidí, tak i myší. Budou terapeutické postele budoucnosti zavěšené ke stropům?