Život v blízkosti zeleně má pro člověka další, nečekané benefity. Britská studie přišla s tím, že děti žijící v městských čtvrtích s větším množstvím zelených ploch mají lepší prostorovou paměť. Dokážou se tak lépe soustředit a orientovat se v prostoru.

"Den blbec" zná snad každý. Často si ale za něj můžeme sami - když ráno vykročíme špatnou nohou, vsugerujeme si, že den nebude stát za nic. A mozek to pak už jen převede do reálu - zhorší se nám v ten den paměť i kognitivní schopnosti.

Mohli bychom jednou přijít na to, jak vyléčit Alzheimerovu chorobu? Po dvou letech se opět objevily náznaky, že se rýsuje kladná odpověď. Zdá se totiž, že někteří lidé jsou vůči projevům Alzheimera imunní, a to přestože u nich choroba vesele bují. Z čeho pochází tento paradox?

Stárnutí je spojeno s řadou potíží včetně zhoršování mentálních schopností. Proto se experimentuje s různými myšlenkovými cvičeními, která by mohla zastavit nebo aspoň zpomalit zhoršování mentálních schopností s věkem. Mezi slibné techniky, které zvyšují schopnost udržení pozornosti, patří meditace.

Nedostatečná léčba mozkových funkcí je jednou z velkých bolístek moderní medicíny. Ačkoliv lékařská věda zvládá transplantaci jiných orgánů, vyvíjí nanoléčiva a stojí zřejmě i na pokraji léčby rakoviny, mozek do značné míry stále zůstává velkou neznámou. Snad však svítá na lepší časy - další výzkum v řadě potvrdil, že již půlstoletí máme k dispozici látky, které výrazně zlepšují schopnost mozku sebe sama opravovat. Říkáme jim však psychedelika.

Postupné selhání paměti, kognitivních i motorických funkcí je zřejmě nejvýznamnější důvod toho, proč se tolik lidí obává svého života po šedesátce. Naše osobnost a celé já pramení ze zkušeností a paměti. Nevyhnutelná degradace pojící se s demencí či souvisejícími degenerativními chorobami proto oprávněně vzbuzuje neklid. Nová práce, která průběh demence experimentálně zvrátila, však vzbuzuje naději na změnu.