Vědci rozplétají záhadu vysokohorské kostnice v himálajském jezeře.

Varani komodští jsou zdatnými lovci, kteří dokážou uštvat i divočáka. Vědci zjišťovali, v čem spočívá jejich výkonnost.

Již od 19. století botanici vědí, že listy rostlin mají průduchy – stomata, které obsahují složitou vnitřní síť vzduchových kanálků. Dosud ale nebylo známo, jak tyto kanály uvnitř struktury listů fungují, aby na správná místa přiváděly stálý tok CO2 do každičké buňky plodiny. Nyní však vědci dokázali vysledovat, jak rostliny vytvářejí sítě vzduchových kanálků, které fungují jako plíce rostliny.

Lék na nesmrtelnost slibovali obchodníci s deštěm lidstvu nejspíše v každé době. Skupina vědců, kteří vyvíjejí různé terapie na prodloužení života, se však dušuje, že jejich přístup má poněkud vyšší šanci na úspěch. Moderní metody genové analýzy a editace totiž v posledních letech výrazně zvýšily naše povědomí o možných klíčových procesech stárnutí. Nyní přichází i první výsledky jednoho z léků, který nám věk může prodloužit. Po ročním testu na lidech však lze zatím jen říct tolik, že zatím nikoho nezabil.

Navzdory existenci genetiky prakticky už od jejího objevu platí, že předané zkušenosti nelze přenést z jedné bytosti na druhou. Říká se tomu Weissmanova bariéra a jedná se o vědecké dogma, které platí po víc než století. Několik posledních studií na hlísticích ale ukazuje, že se jeho definice zřejmě bude muset jistým způsobem upravit. Po několika polovičních studiích bylo totiž poprvé v praxi demonstrováno, že hlístice si dovedou předávat i vzpomínky/zkušenosti mezigeneračně!

Dalo by se poeticky říci, že v mozku je ukrytá naše duše, kterou tvoří vzpomínky a prožitky, formující osobnost každého z nás. Vzpomínky máme krásné, často nám dávají pocit štěstí. Mohou však mít i odvrácenou stránku – tu temnou. V takovém případě se objevuje riziko traumatu nebo jiného psychického problému. Vnitřní démoni jsou naším největším nepřítelem, se kterým se nejobtížněji bojuje. Mozek je zároveň tak komplikovaný orgán, že vědce překvapuje ještě dnes. Podle nové studie bude v budoucnu možné ovládat, zda budeme šťastní, nebo jestli se budeme propadat do duševní nepohody.