Příběh středověkého osídlení Grónska byl temný, plný hrůz. Přispěly k tomu nejen války, ale i změny podnebí a bezuzdný lov.

Jejich čas na pevnině už vypršel. Na Wrangelově ostrově v Severním ledovém oceánu však žila ještě před čtyřmi tisíci lety skupina pěti stovek mamutů. Vědci zkoumají, co je zahubilo.

Mezivládní panel pro změny klimatu se usnesl, že přátelštější k planetě musí být nejen naše auta, ale i přežvýkavci. Budeme tedy snižovat emise jak u vozidel, tak u krav.

Konec klimatických změn sice není nemožný, ale současná situace je stále zoufalejší. Podle nové analýzy se bez okamžité a drastické akce v globálním měřítku může stát oteplování Země do roku 2050 existenční hrozbou pro lidstvo, kterou už nepůjde zvrátit. Pokud v příštích 30 letech nenastolíme potřebná opatření, naše planeta se oteplí o tři stupně Celsia, což povede ke zhroucení lidské civilizace, jak ji známe.

Klimatické změny a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jsou jedním z největších problémů současnosti. Je potřeba tento proces zastavit, nebo minimálně dostatečně zpomalit. Tak můžeme lépe učinit, pokud nahlédneme do historie a zmapujeme celkový trend oteplování. NASA se svým novým výzkumem zjistila, že skleníkové plyny a atmosférické částice zapříčinily rizika globálního sucha již na počátku 20. století. 

Ačkoliv asijská část Ruska za Uralem tvoří na 77 procent ruského území, žije na ní paradoxně jenom 27 procent ruského obyvatelstva. Sibiř je notoricky nevlídná, hovorově její jméno často používáme jako synonymum pro třeskuté mrazy. Na konci 21. století by však mohlo být leccos jinak - nová studie si totiž myslí, že klimatické změny by mohly Sibiř podstatně více otevřít lidské populaci.