Kometa Čurjumov-Gerasimenko, kolem níž už po více než rok obíhá evropská sonda Rosetta, se blíží svému periheliu, tedy bodu největšího přiblížení ke Slunci. Projde jím ve čtvrtek 13. srpna. Co to pro kometu znamená a jaká zcela revoluční pozorování by nám mohla Rosetta přinést?

Zatímco vědci napjatě čekají, jestli se přistávací modul Philae probere k životu, samotná kometa, na které tento zázrak vědy a techniky po troše hopsání přistál, se má čile k světu.

Přistání na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko bylo sice tvrdší, než bychom doufali, ale přesto úspěšné. Zpracovat získané vzorky a data nebylo záležitostí jednoho večera, ale první zásadnější výsledky už konečně začínají proudit směrem k veřejnosti.

Na první pohled šlo o neuvěřitelný úspěch. Na druhý o nešťastné selhání. Po odeznění úvodních emocí je konečně čas si v klidu shrnout, jak se to má s přistáním modulu Philae na kometě a úspěchem celé mise sondy Rosetta.

Dobývání vesmíru pokračuje. Ve středu přistál modul Philae, vypuštěný sondou Rosetta, na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

Poslední dobou je na rudé planetě poměrně rušno. V jednom týdnu k ní dorazily hned dvě pozemské družice, ale jejich cena se diametrálně lišila. Zatímco NASA zaparkovala na oběžnou dráhu stroj za 671 milionů dolarů, Indové zvládli totéž za pouhých 74 milionů.