Přistání na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko bylo sice tvrdší, než bychom doufali, ale přesto úspěšné. Zpracovat získané vzorky a data nebylo záležitostí jednoho večera, ale první zásadnější výsledky už konečně začínají proudit směrem k veřejnosti.

Ne snad, že by na kometě existovala pozemská roční období – ale jak se kometa blíží ke Slunci, mění se i podmínky, které na ní panují. A naděje na oživení modulu, vyčkávajícího s vybitými baterkami v prozatímním stínu, každým dnem stoupá.

Na první pohled šlo o neuvěřitelný úspěch. Na druhý o nešťastné selhání. Po odeznění úvodních emocí je konečně čas si v klidu shrnout, jak se to má s přistáním modulu Philae na kometě a úspěchem celé mise sondy Rosetta.

Poslední dobou je na rudé planetě poměrně rušno. V jednom týdnu k ní dorazily hned dvě pozemské družice, ale jejich cena se diametrálně lišila. Zatímco NASA zaparkovala na oběžnou dráhu stroj za 671 milionů dolarů, Indové zvládli totéž za pouhých 74 milionů.

Jules Verne i Karel Zeman by měli jistě radost. Lidstvo se prostřednictvím sondy Rosetta a jejího výzkumného modulu Philae chystá přistát na kometě – a vědci konečně ví, kam modul posadit.

Trvalo to deset let, ale trpělivost vědců teď přináší své fantastické ovoce. Sonda, vyslaná do vesmíru v roce 2004, včera konečně dorazila ke svému hlavnímu cíli, kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko.