Nový výzkum dospěl k závěru, že tajemné střepy skla roztroušené v poušti jsou pozůstatkem dávné exploze vesmírné vlasatice.

Nová pozorování ukazují, že ke Slunci letí kometa, která svými rozměry překonává všechny dosud pozorované „vlasatice“. Je větší, než se původně předpokládalo. Z jasnosti tělesa vyplývá, že její jádro má průměr 150 kilometrů.

Bude to největší kometa, jakou kdy mohlo lidstvo pozorovat. Její průměr dosahuje stovek kilometrů.

Šance, že se ještě evropské robotické sondě Philae, která v roce 2014 přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko, podaří navázat spojení se Zemí, je prakticky nulová. Neozývá se od loňského léta, evropští vědci se tak s ní už rozloučili a o spojení se už nebudou pokoušet.

Na kometě Čurjumov-Gerasimenko našla evropská vesmírná sonda Rosetta miliardy let staré molekuly kyslíku, zřejmě z doby jejího vzniku. Je to poprvé, co se podařilo prokázat výskyt kyslíku na kometách. Nečekaný objev podle vědců z bernské univerzity nabourává některé dosavadní teorie o vzniku vesmíru. 

Kometa Čurjumov-Gerasimenko, kolem níž už po více než rok obíhá evropská sonda Rosetta, se blíží svému periheliu, tedy bodu největšího přiblížení ke Slunci. Projde jím ve čtvrtek 13. srpna. Co to pro kometu znamená a jaká zcela revoluční pozorování by nám mohla Rosetta přinést?