Začíná školní rok a děti v páté třídě brzy dostanou úkol typu „převeď arabská čísla na římská a naopak“. Takové zadání však má hned dvě slabá místa: Číslice, se kterými počítáme, nazýváme arabské, jenže Arabové je nevymysleli. A dokonce ani staří Římané nevymysleli římské číslice. Patří se to dětem říct.

Označujeme ho π (pí) a je to fascinující číslo. Znali ho už starověcí Babyloňané a Egypťané. Popisovali ho jako „větší než tři“.

Pythagoras by patrně užasl. Babyloňané ovládali pravoúhlý trojúhelník dávno před ním a dokázali toho využít v praxi. Důkazem je hliněná destička stará téměř 4000 let 

Přiřadit specifický počet nějaké komodity k symbolickému znaku - tedy třeba dvojici jablek k číslovce "2" - bývá považováno za znak vyšší kognice. Stále častěji se však ze studií na zvířatech ukazuje, že ne všichni tvorové si podobnou schopnost musejí osvojit v první třídě základní školy. Nejnověji se ukázalo, že podobné symbolické myšlení zvládnou dokonce i titěrné včely. Zdaleka to však nezvládají tak dobře jako lidé.

Nad jejich výskytem a významem dumal už řecký matematik Euklides tři století před naším letopočtem. Přesto jsou dosud prvočísla obestřena tajemstvími, za jejichž odhalení budou mít matematici Abelovu cenu (analogii Nobelovy ceny) jistou.

Když známý singapurský televizní hlasatel Keneth Kong vyvěsil na Facebook stránku z jedné učebnice matematiky, netušil, jakou mánii způsobí. Kong se ptal svých fanoušků na její řešení a poznamenal, že úloha pochází z učebnice pro žáky páté třídy. Otázka se začala během několika dnů šířit po internetu rychlostí blesku a o odpovědi na ní spekulují stovky tisíc lidí.