Články s tagem: Planeta Země
Jak bude vypadat dopad asteroidu? NASA si to vyzkouší nanečisto
3. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Jak by to vypadalo, kdyby Zemi hrozil dopad kosmického tělesa? To s jistotou zatím nevíme, tento víkend se však dočkáme alespoň jedné možnosti. Na konferenci planetární obrany Mezinárodní akademie astronautiky si totiž zástupci NASA a FEMA vyzkoušejí podobný simulovaný scénář. Ten má odhalit, jak by vedení organizací mohlo na podobné riziko reagovat.
Způsobil prodloužení poslední doby ledové dopad komety?
26. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Krátce před počátkem civilizace, před 12 800 lety, pomalu s koncem poslední doby ledové ustupovaly pevninské ledovce. Průměrné teploty rostly. Pak se však stalo cosi, co globální klima na další milénium nečekaně opět ochladilo o dva až šest stupňů Celsia! Vrší se důkazy, že ono nešťastné prodloužení poslední doby ledové mohlo mít kořeny v dopadu komety na zemský povrch.
Čína plánuje na oběžné dráze postavit solární elektrárnu
19. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Před měsícem přistáli na odvrácené straně Měsíce, nyní plánují čínští kosmičtí architekti dosažení dalšího milníku - Čína chce být první stát světa, který ve vesmíru postaví fotovoltaickou solární elektrárnu. Stát se tak má možná již v roce 2025, alespoň tedy v pokusném režimu. Existuje však celá řada důvodů, proč lze i o vzdálenějším naplnění takové vize pochybovat.
Život na Zemi je už za zenitem, skončí do miliardy let
2. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Když se začne mluvit o zániku naší planety, obvykle se při tom handluje s cifrou pět miliard let. Tou dobou by totiž mělo Slunce vstoupit do finální fáze svého života a měnit se v rudého obra. Taková solární expanze přitom může spolknout i naši planetu! Ve skutečnosti se však život na Zemi takto žhavého konce nejspíše bát nemusí - pro většinu forem života bude totiž planeta jejich hřbitovem už zhruba za 500 milionů let. Poznejte, co nás čeká a nejspíše nemine.
V zemské kůře zřejmě existuje celý další nepoznaný biom
20. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
To, že se pod našima nohama může rozkládat celý širý svět, si lidé představovali již ve starověkých mýtech. Přibývají však důkazy, že v pozemské kůře skutečně existuje celá nová biosféra plná nepoznaných mikroorganismů. Nejnověji vědci v rámci desetiletého projektu zveřejnili čerstvé odhady hmotnosti této biomasy – výsledky rozměrů podzemního biomu předčily dosavadní očekávání.
Voda na Zemi pochází z asteroidů i plynu, míní nový výzkum
21. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Kde se na Zemi vzala voda? Na tuto otázku hledají vědci odpověď minimálně od okamžiku, kdy byla právě voda identifikována jako ten nejzásadnější komponent pro existenci života. Nový teoretický model při hledání zdrojů vody spojuje dvě dosavadní teze do jedné, a řeší tak celou řadu problémů – navíc lze jeho závěry vztáhnout nejenom na Zemi, ale i na světy ležící podstatně dál.
Kolem Země se nacházejí 'satelity' prachu
16. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Nacházejí se poblíž Země dva rozměrné "satelity", aniž bychom si jich doposud všimli? Zdá se, že ano – nejde však o pevná tělesa, nýbrž prachová mračna. Po více než půl století jejich existence astronomům unikala, nyní je však snad s konečnou platností objevil tým maďarských astronomů. Otevírá se tak nová možnost pro vědecké studium jiných světů, ale i riziko pro budoucí kosmické mise.
Zemské jádro je pevné, ale elastické. Objevil se první důkaz
3. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv je zemské jádro ukryté pod našima nohama, jeho poznání se doposud vzpíralo známým možnostem vědy. S nadsázkou lze říct, že více toho víme o povrchu Pluta, než kolik je potvrzeno o fungování pozemského jádra. Důvod tohoto rozporu je prostý - Pluto můžeme pozorovat z prolétající sondy, zatímco dostat se do jádra je o poznání náročnější i rizikovější. Nová práce chorvatsko-australského geofyzika Hrvoje Tkalčiče však přišla s možností nepřímé detekce projevů jádra - a podařilo se jí tak prokázat, že zemské jádro je skutečně pevné.