Články s tagem: Planeta Země
Vesmír
Přesídlíme na jiné planety, anebo si postavíme vesmírné habitaty?
21. 2. 2020
|
Ladislav Loukota
Slunce je pro nás životadárnou hvězdou. Konec jeho života však může pro lidstvo skončit apokalypsou. Kam se před ním uchýlíme?
Vesmír
Dinosauři žili na opačné straně Mléčné dráhy
24. 11. 2019
|
Radek Chlup
Zní to jako science-fiction, ale je to realita. Animace cesty sluneční soustavy vesmírem ukazuje, jak dlouho obývali Zemi dinosauři ve srovnání s lidmi.
Vesmír
Až černá díra začne likvidovat Zemi...
18. 11. 2019
|
Radek Chlup
… bude to poslední ohňostroj naší planety.
Vesmír
Až na Zemi udeří ničivá solární bouře...
1. 11. 2019
|
Ladislav Loukota
Nová studie naznačuje, že silné solární bouře mohly zemi zasáhnout už ve starověku. Tehdy však lidé neměli takové technologie, které by bouře vyřadily z provozu. Dnes by následky mohly být katastrofální.
Příroda
Zemské jádro rotuje jinak, než zbytek zeměkoule. Ale jak?
17. 9. 2019
|
Radek Chlup
Rotace zemského jádra je jednou z největších záhad geofyziky. Především proto, že jádro nelze studovat zblízka.
Příroda
Kapka mořské vody přepíše učebnice o historii Země
28. 8. 2019
|
Radek Chlup
Vědci dostali příležitost analyzovat mikroskopický zbytek prastaré kapky vody. Díky tomu dospěli k názoru, že pohyb zemských desek začal zhruba o 600 milionů let dříve, než se dosud předpokládalo.
Příroda
Nejsušší místo světa je muzeem nejstarších meteoritů spadlých na Zem
18. 6. 2019
|
Radek Chlup
Planeta Země je každým rokem bombardována velkým množstvím meteoritů. Není však snadné určit kadenci dopadu v určitém časovém rozpětí, protože většina starých kousků podlehne erozi. V pekelně rozpálené poušti Atacama se ale nachází nejstarší sbírka meteoritů na naší planetě, která pomohla určit míru dopadu v oblasti v časovém rozmezí dvou milionů let.
Příroda
Vědci odhalili, proč Země není tropickým rájem. Mohou za to rovníkové srážky kontinentů
5. 5. 2019
|
Jan Toman
Při pohledu na teploměr se to možná nezdá, ale ve skutečnosti obýváme jedno z nejchladnějších období pozemského života. Zatímco v karbonu se světem táhly nekonečné džungle, v druhohorách dinosauři prospívali od pólu k pólu, a ještě během raných třetihor nebylo po zalednění ani stopy, dnes svírá polární oblasti naší planety led a sníh. Zatímco střídání dob ledových a meziledových v posledních statisících let ovlivňují hlavně změny při pohybu Země kolem slunce, výrazně delší výkyvy pozemského klimatu zůstávaly dlouho záhadnou. Nová studie ale přesvědčivě argumentuje, že za nimi stojí srážky kontinentů.