Ačkoliv je Mars co do svého povrchu Zemi asi nejpodobnější planetou sluneční soustavy, obě tělesa se značně liší. Mezi největší rozdíly patří absence aktivního marťanského vulkanismu - zatímco si na Zemi aktivních sopek "užíváme" i dnes, Rudá planeta je v tomto ohledu nejspíše mrtvá. Přesto je možné, že poslední zbytky vulkanismu ještě pod povrchem doutnají - mnohé proto před dvěma týdny zaujalo odhalení nápadně bílého sloupu stoupajícího z jedné z marťanských sopek! Celý objev má přesto poněkud nevzrušivé vysvětlení.

Příští rok oslavíme půlstoletí od prvního přistání lidí na Měsíci. Za celé uplynulé období se lidské bytosti nikdy nevydaly dále do kosmického prostoru, byť alespoň naše sondy ano. Jedním z problémů na cestě do kosmických dálav je i neefektivita běžného chemického pohonu. Konceptů na účinnější fyzikální pohon existuje celá řada, naposledy jím byl i kontroverzní (a nejspíše vyvrácený) EM Drive. Zatím je ale jenom málo z nich v reálu testováno. Novým, potenciálně revolučním typem pohonu se pochlubil i člověk, který změnil pohled na lidskou misi k Rudé planetě. Problém je, že prozatím opět nevíme, zdali by jeho teoretický vynález mohl fungovat.