Články s tagem: sluneční soustava
Kde hledat neomezené zásoby pohonných hmot pro kosmické sondy?
25. 2. 2019
|
Pavel Vachtl
Akční rádius a obecně i jakékoliv možnosti současných kosmických lodí a sond jsou omezeny množstvím paliva či pohonné látky, které si s sebou "přivezou ze Země". Každý kilogram takto vynesené pohonné látky je však velmi drahý. Vědci se proto v poslední době zabývají způsoby, jakými by si kosmické lodě nebo sondy mohly samy opatřovat pohonné látky ze zdrojů mimo Zemi. Nabízí se mimo jiné získávání pohonných látek z asteroidů či z jiných menších těles Sluneční soustavy, která mají výrazně slabší gravitační pole než Země.
Japonská sonda vystřelila na asteroid Ryugu a odebrala z něj vzorky
22. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Pozemské kosmické lodě mají o další vesmírný zářez víc! Japonská sonda Hayabusa2 totiž úspěšně "přistála" svým hlavním modulem na asteroidu Ryugu a odebrala z něj vzorky horniny. Vzorek bludného kosmického kamene se má za necelé dva roky vrátit na Zem a povědět nám více o svém složení. Hayabusa2 tak završila hlavní cíl své mise – alespoň prozatím.
Neptun má staronový měsíc. Jmenuje se Hippocamp
20. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Po šesti letech jsme se nejspíše dočkali objevu (staro)nového přirozeného satelitu Neptunu. Astronomům ze SETI Institutu se totiž podařilo v pozorováních Hubbleova kosmického teleskopu potvrdit existenci malého měsíce pojmenovaného Hippocamp (počeštěně také Hippocampus alias mořský koník). Poprvé jej astronomové detekovali již v roce 2004, ale až nyní byla původní pozorování potvrzena.
Vědci poprvé pozorovali krystalizaci hvězdy. Jednou potká i Slunce
19. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
"Nejbližší" budoucnost Slunce je nejspíše mnoha lidem známá - do pěti miliard let dojde uvnitř Slunce palivo pro stávající typ reakce a hvězda se začne měnit v rudého obra. Během této etapy dost možná pohltí i Zemi. Tou dobou však už na jejím povrchu život s nejvyšší pravděpodobností nebude. Jakmile za zhruba další jednu až dvě miliardy let dojde na kolaps vnějších částí solární atmosféry, sluneční soustava se přemění na "planetární mlhovinu". Spolu s tím se zbylé sluneční jádro stane tzv. bílým trpaslíkem. Jak ten bude následně chladnout, bude se stávat trpaslíkem černým. Takový proces pak může trvat desítky až stovky miliard let. Nyní víme více o tom, jak detailněji vypadá.
New Horizons poslala první fotky Ultimy Thule. Vypadá jako 'rudý sněhulák'
3. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Je tomu víc než tři roky, co se sonda New Horizons stala naší první sondou, která dosáhla trpasličí planety Pluto. Její mise však průletem kolem této vzdálené výspy sluneční soustavy neskončila. Poslední den uplynulého roku totiž New Horizons úspěšně prolétla kolem dalšího, nápadně menšího tělesa Ultima Thule. Po mnoha hodinách čekání nyní poslala na Zemi i první ostřejší snímky - těleso na nich vypadá jako takový "větší" sněhulák. Jedná se o vůbec nejvzdálenější těleso sluneční soustavy, kolem kterého prolétla pozemská sonda.
Úleva v NASA: New Horizons zvládla průlet kolem planetky Ultima Thule
1. 1. 2019
|
roj
Stačilo málo a mise sondy New Horizons mohla skončit, nebezpečný průlet kolem vzdálené planetky Ultima Thule však sonda zvládla na jedničku, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Díky tomu může už v následujících dnech zaslat první snímky planetky vzdálené od Země 6,6 miliardy kilometru.
Saturn ztrácí prstence. Zmizet by mohly už do 100 milionů let
25. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Saturn, vzdálená šestá planeta sluneční soustavy, je všeobecně slavná především svými bílými prstenci. Jde se o jedinou planetu sluneční soustavy, která se pyšní podobně monumentálním doplňkem, i když mnohem slabší prstence nalezme i u jiných plynných obrů. Ani saturnské prstence však nebudou mít věčného trvání. Zmizet by mohly už během 100 až 300 milionů světelných let. To nám však na druhou stranu naznačuje i jejich stáří.
Astronomové zpozorovali nejvzdálenější těleso sluneční soustavy
22. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Nachází se v podobné vzdálenosti jako sonda Voyager 2, nově objevená trpasličí planeta VG18 je tak i podobným rekordmanem. Jedná se totiž o doposud nejvzdálenější astronomické těleso objevené v periferii sluneční soustavy. Měření její orbity by nám mohla dodat nové poznatky při hledání stále unikající hypotetické deváté planety.