Po dlouhá desetiletí platilo, že cukrovka se dělí na dědičnou a "získanou" a lékaři a pacienti se museli holt smířit s tím, že některým lidem léčba druhého typu nezabírá tak, jak má. Vědci ze Skandinávie zjišťovali, proč a přišli na to, že diabetes lze rozdělit ne do dvou, ale do pěti typů podle jeho příčiny. Lékaři díky tomu budou lépe vědět, které léky u konkrétních pacientů nasadit.

Přestože má očkování i své odpůrce, má svůj význam. Aby byli chráněni i ti, kdo z různých důvodů očkovaní nemohou či nechtějí podstoupit, začali se vědci začali zabývat možností přenosu virových vakcín mezi lidmi. Kombinace genového inženýrství a epidemiologických znalostí otevírá cestu k vývoji nových vakcín, které umožní cílený přenos z očkovaných lidí na neočkované jedince za účelem zvýšení skupinové imunity. 

Meditace zmírňuje úzkost, stres, pocit osamělosti, pomáhá lidem s poruchami spánku i depresemi. Podle neurologických studií se zdá, že dlouhodobá meditace způsobuje růst šedé mozkové kůry v oblastech mozku, které se podílejí na ovládání pocitů, učení a paměti. Mohla by tak sloužit jako léčba pro řadu psychických problémů. 

Nemoci a parazité patří k životu stejně neodlučně jako množení nebo získávání potravy. Ačkoli se to těm čtenářům, kteří zrovna doma leží s chřipkou či nachlazením může zdát poněkud nadnesené, určitě platí, že dnes dokážeme celé řadě patogenů obstojně čelit. Jak ale vlastně dokážeme odhalit nemocné? A jaká nám k tomu slouží vodítka? 

Objevit nový lék na cukrovku druhého typu, který by neměl vedlejší účinky a vyhovoval by tak všem pacientům, je snem mnoha vědců. Nejblíž se tomu nyní dostala mezinárodní vědecká skupina, která "zázračnou" látku našla v brokolici. 

Za neodolatelnou touhu po sladkosti a následné přejídání nemůže vždy jen nenasytnost. Podle vědců hraje důležitou roli stres, který narušuje spánek. Nedostatek spánku totiž zvyšuje hladinu inzulinu, takže máme chuť na něco sladkého.