Pár latrín starých stovky let leckdy odhalí o životě našich předků mnohem víc než bohatá archeologická naleziště. Díky analýze starých zbytků stolice a parazitů, kteří se v ní nacházeli, mohou vědci světu říct: Dánové a Litevci měli rádi pivo a zapíjeli jím ne příliš dobře uvařené plejtváky a srny. 

Co mají společného cigarety a židle? Podle řady studií z posledních let mnohem víc, než se může zdát. Dlouhodobé sezení sice není spojeno s rakovinou plic, nicméně také zvyšuje riziko infarktu a cévních nemocí. Kromě toho také vede často k bolestem zad, křečovým žilám a cukrovce.

Atlantida a další mýtické civilizace, které měly bezprostředně předcházet tu naší, jsou už trochu pasé. Stále sice představují vydatný zdroj námětů pro filmaře a spisovatele, ale jejich existenci na technologické úrovni, která by se blížila té dnešní, můžeme prakticky vyloučit. Musely by se zkrátka projevit – když ne v archeologickém materiálu, tak alespoň prostřednictvím svých vlivů na klima, přirozené ekosystémy nebo koloběhy různých látek v prostředí. Mohly však na Zemi vytvořit vyspělou civilizaci před desítkami či stovkami milionů let jiné druhy?

Politické trendy ve vyspělém světě vykazují v posledních letech neoddiskutovatelný obrat k autoritářství, respektive poptávku po silném vůdci, který konečně udělá "pořádek". K vůdčím osobnostem přitom nejčastěji tíhnou lidé, kteří mají zvýšenou míru odporu a znechucení. Je jedno, zda vůči fekáliím, vředům nebo třeba i sexu.

Celé roky se vina za plešatost sváděla na matku a geny poděděným z její strany. Podle letošní studie za předčasnou ztrátu může vyšší koncetrace pohlavního hormonu dihydrotestosteronu v tkáni hlavy. A za to matka nemůže...

Prokřupávání kloubů patří vedle skřípání zubů a zapnuté zubařské vrtačky mezi zvuky, které pravidelně obsazují první příčky v anketách o nejnepříjemnější zvuk. Více než sto let se vědci pokoušeli přijít na to, co ono lupnutí způsobuje, nyní to vypadá, že záhadu rozluštili. Pomohla jim k tomu matematika.