To, že není dobré příliš to přehánět s alkoholem nebo jíst hodně sladkostí, je známá věc. Tělu však dají zabrat i některé zdravé potraviny. Pokud člověk nezná míru, mohou mu především některé druhy zeleniny a ryb způsobit nepříjemné zdravotní potíže. 

Způsob, jakým si vybíráme partnera, ovlivňuje strukturu populace. Pokud by se v populaci páry formovaly naprosto náhodně, pak by se žádná genetická struktura nevytvořila. Populace ale většinou nějakou strukturu mají. Způsob, jakým si vybíráme partnery tedy není náhodný. 

Konstatovat, že má člověk na svůj tělesný rámec neobvykle velký mozek, by bylo hrubé podcenění skutečného stavu věcí. Dokonce i na poměry primátů je centrum naší nervové soustavy skutečně obrovské – v průměru tvoří asi dvě procenta hmotnosti lidského těla. Ba co víc, na energetické spotřebě se podílí až z jedné pětiny.

Odhaduje se, že na světě existuje až čtyřicet různých druhů nosů. O tom jak máme tento čichový orgán veliký a tvarovaný se podle vědecké studie v časopise Plos Genetics rozhodlo během evoluce životní prostředí. Vědci na základě svého výzkumu dokonce zjistili, který anglický fotbalista má svůdnější nos než vévodkyně z Cambridge.

Již Charles Darwin ve svém světoznámém díle O původu druhů navrhl, že určité znaky samců jsou ovlivňovány tím, podle čeho si samičky vybírají své partnery. Takovými znaky jsou například barevné ornamenty nebo zpěv v případě ptáků. Ale co zvířata, které neoplývají výraznými barvami nebo líbivým hlasem?

V posledních desetiletích se výskyt autismu výrazně zvýšil. Odhaduje se, že různými formami autismu v současnosti trpí až 1,5 procenta dětí. Poruchy autistického spektra (PAS) se projevují například omezenými schopnostmi sociálních interakcí a opakujícími se vzorci chování.