Dvacet tisíc mil pod mořem od Julese Vernea je považováno za jedno z nejvlivnějších dobrodružství sci‑fi literatury. Jeho vliv přesahuje moře: inspirovalo oceánografii, ponorkový průmysl i moderní steampunk. Přesto málokoho napadne, že původní název byl úplně jiný, že postava kapitána Nema byla zpolitizována, a že některé verze byly cenzurovány kvůli ruské diplomacii. Přinášíme devět fascinujících faktů o díle, která znáte – ale možná ne zcela…

Léky jako Ozempic (semaglutid) mění pravidla hry v léčbě cukrovky i obezity – a dramaticky snižují hmotnost, krevní cukr i dlouhodobá rizika. Méně známý je ale dopad na ústní dutinu. Nová studie varuje, že GLP‑1 léky mohou způsobovat sucho v ústech, zápach, poškození zubní skloviny a dokonce ztrátu zubů. Klíčové je, jak si chránit úsměv při této účinné léčbě.

Zdánlivě triviální volba – položit sever na vrchol mapy – má hlubší původ. Od starověkých orientačních zvyklostí (východ, jih) přes renesanční navigaci až po evropské impérium se sever stal „nahoře“. Dnes je to natolik zakořeněné, že jen málokdo zpochybňuje, že jiný pohled by mohl odhalit kulturní, psychologické či technické souvislosti.

Mnoho lidí trpí nepříjemnými symptomy po konzumaci lepku, ale jen části z nich jde skutečně o celiakii. Odlišnosti jsou zásadní: zatímco celiakie je autoimunitní choroba poškozující střevo, glutenová intolerance (NCGS) nevede k trvalému poškození a imunitní reakce je odlišná. Přesto oba stavy mohou způsobit podobné příznaky – a právě to vede k chaosu v diagnóze i léčbě.

Nový výzkum odhaluje, že metformin – jeden z nejčastěji předepisovaných léků na diabetes 2. typu – může ženám zvýšit pravděpodobnost, že se dožijí věku 90 let a více. Studie ukázala, že pacientky užívající metformin mají o 30 % nižší riziko úmrtí před 90. rokem života než ty, které braly jinou běžnou léčbu. Tato zjištění posilují roli metforminu nejen jako léku na cukrovku, ale možného nástroje pro podporu dlouhověkosti.

Dlouho se mělo za to, že naši předci začali využívat oheň především k vaření potravy, což mělo zásadní vliv na vývoj lidského druhu. Nová studie však přichází s překvapivou teorií: oheň mohl být původně využíván hlavně k uchovávání masa z velkých zvířat, jako byli mamuti či sloni, a k ochraně před predátory. Tato změna perspektivy může zásadně ovlivnit naše chápání evoluce lidského chování.