Lidstvo žije v nejteplejší dekádě od začátku pravidelného měření teplot v polovině devatenáctého století. A příští dekády budou ještě teplejší, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (World Meteorological Organization, WMO).

"Předběžná data ukazují, že období 2015 až 2019 a období 2010 až 2019 budou téměř s jistotou nejteplejšími pěti a nejteplejšími deseti lety v dějinách našich záznamů," píše se ve zprávě meteorologické organizace.

zdroj: WMO

Pokračuje tak trend, který začal v osmdesátých letech minulého století, kdy je každá následující dekáda teplejší než ta předcházející.

"Naneštěstí očekáváme, že v roce 2020 a v následujících desetiletích budeme svědky mnohem extrémnějšího počasí, které bude poháněno rekordními úrovněmi skleníkových plynů zachycujících teplo," komentoval zprávu generální tajemník WMO Petteri Taal.

zdroj: YouTube

Už nyní přitom zaznamenávají evropské země historicky nejvyšší teploty přesahující 40 stupňů Celsia. Ve Francii loni naměřili 46 stupňů, v Německu 42,6, v Belgii 41,8, V Lucembursku 40,8, v Nizozemsku 40,7 stupně Celsia.

V Česku bylo loňské léto nejteplejší od začátku měření v roce 1961. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dosáhla průměrná teplota letních měsíců na našem území hodnoty 19,5 stupně Celsia, což je o 2,5 stupně více, než je normál (1981-2010).

zdroj: ČHMÚ

Mimořádně teplý byl červen s teplotní odchylkou plus 4,9 stupně Celsia. Nejvyšší teplotu 38,9 stupně Celsia zaznamenal ČHMÚ 26. června v Doksanech. Je to historicky nejvyšší naměřená červnová teplota na českém území.

Světová meteorologická organizace na základě rozboru datových souborů dospěla k závěru, že ledovce budou v příštích dekádách budou tát rychleji, než jsme původně předpokládali. Rychleji proto vzrostou hladiny moří.

Meteorologové také upozorňují, že povážlivě stoupá kyselost mořské vody. Nyní je už o 26 procent kyselejší než na začátku industriální éry, což má ničivý dopad na ekosystém.

WMO ve své zprávě konstatuje, že do ovzduší se důsledkem rostoucího tepla odpařuje větší množství vody, které zvyšuje nestabilitu počasí. Takové jevy jako sucha, intenzivní bouře, vichřice, záplavy a úmorná vedra budou běžné i v oblastech, kde dříve byl pokládány  za výjimečné.

Klimatické změny jsou podle organizace rovněž hlavním důvodem toho, že se po desetiletí poklesu v poslední době ve světě znovu zvýšil počet lidí trpících hladem. V roce 2018 nemělo dostatek potravin 820 milionů lidí, zatímco v předchozím roce to bylo 811 milionů.

zdroj: WMO

Gavin Schmidt, ředitel Goddardova institutu pro vesmírná studia NASA ke zprávě poznamenal, že trendovou linie globálního oteplování nelze přičítat klimatické variabilitě.

"Zkrátka to, co se děje, není způsobeno jen Matkou přírodou. Víme, že dlouhodobé trendy jsou poháněny rostoucími hladinami skleníkových plynů v atmosféře," řekl ke zprávě WMO Schmidt.

Nastupuje na Noemovu archu? | zdroj: Profimedia