Příroda

Příroda

Složité organismy zřejmě vznikly přeskupením již přítomných genů

Nové výzkumy důležitých evolučních událostí ukazují, že celá řada z nich nemusela být doprovázená vznikem radikálně nových genových variant. Největší novinky mohly paradoxně vzniknout pouhým "předrátováním" genů a genových drah již přítomných. Nejnověji se tento fenomén podařilo popsat týmu výzkumníků na příkladu medúz, jejichž vznik předznamenal evoluci "vyšších", dvoustranně souměrných, organismů. 
Příroda

Babočky odlétají do Afriky. Na 'křídlech' větru plachtí rychlostí až sto kilometrů v hodině

Do teplých krajin nelétají jen ptáci, dokážou to i motýli. Na setkání s motýlími hejny není ani potřeba cestovat do Ameriky za monarchy stěhovavými. Hromadné stěhování motýlů je běžné i v Evropě.
Příroda

Spasí nás před klimatem zatemnění atmosféry? Připravuje se první experiment

Obavy z klimatických změn nejčastěji straší tím, že náš vliv na planetární ekosystém je nevratný. Je to však pravda jenom částečně - stejně jako můžeme skleníkové plyny do atmosféry vypouštět, můžeme jejich dopad i snižovat. Nově to připomíná dvojice prací věnujících se kontroverznímu geoinženýringu, tedy praktice, o které ještě v následujících letech možná uslyšíme povážlivě častěji.
Příroda

Jak vznikl život? Překvapení z oceánského zlomu nasvědčuje 'hlubinnému' scénáři

Vznik života představuje jednu z nejpalčivějších otázek moderní vědy a teorií najdeme stovky. V posledních týdnech se nicméně dostalo výrazné podpory jedné konkrétní – možnosti, že život vznikl na rozhraní žhavé zemské kůry a chladného oceánu. Podle nejnovějších geochemických analýz totiž u oceánských zlomů samovolně vznikají aminokyseliny, základní stavební jednotky bílkovin a potažmo těl organismů.
Příroda

Gigantická 'termitiště' v Brazílii pokrývají plochu jako Anglie. Jsou vidět až z vesmíru

Jsou staré skoro stejně jako egyptské pyramidy, pokrývají však mnohonásobně větší oblast. Na severu Brazílie vědci objevili miliony mohyl, které postavili jihoameričtí termiti. Jejich dílo pozměnilo terén natolik, že je možné jej pozorovat až z nízké oběžné dráhy. Jak je možné, že nám podobný monstrprojekt doposud unikal?
Příroda

Dinosauři měli vejce barevná jako ptáci, hlásí paleontologové

Ptačí svět hýří barvami. Třebaže nejsou tak pestrá jako peří, křiklavým zbarvením a zajímavými vzory se u řady druhů vyjímají také vejce. Vajíčka nejbližších žijících příbuzných ptáků, krokodýlů, jsou však bezbarvá. Podobně jsou na tom i vajíčka ještěrů a hadů, želv i hatérií, o ptakořitných savcích nemluvě. Nové objevy ovšem naznačují, že barevná vajíčka nemusí být čistě ptačí výsadou. Srovnatelně pestře mohla být zbarvená i vajíčka jejich příbuzných mezi dinosaury.
Příroda

Sloni indičtí počítají podobně jako lidé

V přírodě existuje celá řada zvířat, které se některými svými schopnostmi blíží lidem - a řada dalších, která nás překonávají. Pomineme-li sílu či fyzickou výdrž, známe například baterii živočichů, kteří "podobně" jako my využívají jiných předmětů jako nástrojů. Kognitivně jsou nám pak v mnohém podobní sloni. Dle nové studie je například jejich mentální kapacita co do matematiky blíže lidem než zbytku zvířecí říše.
Příroda

Lidé začali kakao pěstovat o 1500 let dříve a na jiném kontinentu

Když dorazili Španělé do Ameriky, narazili na vyspělou Aztéckou říši. Kromě jiných zvláštností, mezi které můžeme zařadit geniální inženýrské schopnosti indiánských stavitelů nebo nadšení místních kněží pro lidské oběti, překvapily Evropany i dosud neznámé plodiny, které obyvatelé dnešního Mexika a střední Ameriky využívali. Mezi nejpozoruhodnější patří plody kakaovníku, které si záhy nalezly cestu i do Evropy a na pulty cukrářských mistrů. Nejnovější objevy ale ukazují, že kakaové boby lidé začali pěstovat úplně jinde a tisíce let dřív, než na ně v Mexiku narazili Evropané. "Kakaovým Eldorádem" je podle všeho horní tok Amazonky.