Příroda

Příroda

Seznamte se s nekromasou. Bakteriální 'mrtvolky' udržují při životě nejpomalejší ekosystém na Zemi

Termín biomasa – souhrn všech látek tvořících těla organismů – úspěšně pronikl mezi běžně používaná česká slova. Co je to ale taková nekromasa? Navzdory svému sugestivnímu názvu tento novější a méně známý biologický termín neoznačuje metalovou kapelu ani zbytky nemrtvých. Podle definice se jedná o hmotu náležející odumřelému organismu či organismům. Taková hmota přitom může být zajímavá hned z několika hledisek.
Příroda

Nejlepší dezinfekcí je sluneční záření, tvrdí nová studie

Žádný peroxid, savo ba dokonce ani Chlumského roztok. Nejlepší dezinfekcí je podle studie z Oregonské univerzity slunce. Sluneční paprsky zničí zhruba polovinu živých bakterií v prachu, včetně mikroorganismů způsobujících plicní choroby.
Příroda

Nová látka může zpomalit stárnutí. Zatím u myší

Stárnutí lze biologicky popsat celou řadou způsobů, jedním z nich je však i hromadění tzv. senescentních buněk. Jak naše tělo nabírá roky, uvnitř něj se hromadí i samotné stárnoucí buňky, nazývané právě senescentní, neschopné dalšího dělení. Ve vyšším počtu mají negativní vliv na celý organismus, jejich eliminace by proto mohla zmírnit špatný zdravotní stav ve stáří. Vědecký tým z Minnesoty si nyní myslí, že k tomu našel skoro až podezřele jednoduchou metodu.
Příroda

Samce netřeba. Samice dvou myší zplodily zdravé mládě

Dočkáme se budoucnosti, ve které není ke vzniku zdravého jedince potřeba matka a otec? Prozatím tak daleko věda není – v uplynulém týdnu se však v této ideji objevil významný krok kupředu. Čínským vědcům se totiž podařilo pomocí úpravy DNA embryonálních kmenových buněk dát život nové generaci myší, to celé bez přispění samce k oplodnění vajíček.
Příroda

Proč se spolu šimpanzi dobrovolně dělí o jídlo?

Sdílíte občas s rodinou či přáteli pokrm? Jste z vaření pro více lidí nadšeni, či nikoliv? Možná to zní jako reklamní slogan jistého tuzemského výrobce sušenek, ale konzumace pokrmů, které jedinec nejí sám, nejspíše platí za evoluční výhodu. Odhalilo to pozorování šimpanzů vědci z Institutu Maxe Plancka.
Příroda

Podceňované želvy. Jejich vliv na prostředí je vyšší, než se myslelo

Vyhynulo nebo přímo ohroženo vyhynutím je 356 druhů želv, a ty tak patří k nejohroženějším obratlovcům na světě. To může být větší problém, než se zdá. Díky své více než 200 milionů let trvající existenci na Zemi totiž hrají v zachování našeho ekosystému mnohem větší roli, než se dosud vědci domnívali.
Příroda

Proč slon nezakopne o vlastní nohu? Vědci zmapovali rychlost reflexů u různých savců

Ty nejjednodušší biologické otázky zároveň patří mezi nejtěžší. Jednou z nich je, proč se větší zvířata zdají pomalejší a nemotornější než zvířata menší. Na vině prokazatelně není pouze větší setrvačnost o mnoho hmotnějších těl. Už dříve vědci spočítali, že třeba sloni se pohybují až o 90 procent pomaleji, než bychom očekávali od závislostí platících u malých savců, jako jsou myši nebo rejsci. Do věci očividně vstupuje řada faktorů. Mezi ty nejvýznamnější ale bezpochyby patří rychlost přenosu nervových signálů, nebo ještě lépe, rychlost reflexů.
Magazín

Přesune se malárie do kronik? Pomohou zmutovaní komáři

Do dvaceti let by mohla být malárie v Africe minulostí. Biologům se konečně podařilo objevit správnou genetickou mutaci, která postupně zabije celou populaci komárů anofeles, jenž zákeřnou nemoc přenášejí. Jen v Africe se v roce 2016 nakazilo téměř 200 milionů lidí, z nichž téměř 450 tisíc zemřelo