Příroda
Magazín
Přesune se malárie do kronik? Pomohou zmutovaní komáři
28. 9. 2018
|
red
Do dvaceti let by mohla být malárie v Africe minulostí. Biologům se konečně podařilo objevit správnou genetickou mutaci, která postupně zabije celou populaci komárů anofeles, jenž zákeřnou nemoc přenášejí. Jen v Africe se v roce 2016 nakazilo téměř 200 milionů lidí, z nichž téměř 450 tisíc zemřelo
Příroda
Umí zvířata milovat?
24. 9. 2018
|
roj
Zvířata dokážou přilnout ke svému chovateli a "radovat se" z jeho přítomnosti. Je to však skutečná láska? Podle japonských a britských výzkumů psi a kočky skutečně vylučují oxytocin, tedy hormon lásky a důvěry. Ale co třeba takoví papoušci nebo morčata?
Příroda
Profesionální zabijáci. Ťuhýci zabíjejí svou kořist silou až šesti G
23. 9. 2018
|
Jan Toman
Ptáci nabývají tisíce podob, dravce mezi nimi ale vnímáme spíše jako chirurgicky přesné útočníky než brutální rváče. Ostré pařáty a neomylné zobany jako by jednou pro vždy nahradily zuby, drápy a čelisti jejich dinosauřích bratranců. Čas od času nám ale ptáci dokazují, že na svou slavnou minulost tak docela nezapomněli. Tak třeba ťuhýci. Tito "docela obyčejní" ptáci dokáží ulovit kořist až dvojnásobné velikosti. Nový výzkum navíc dokazuje, že k přeražení její páteře nevyužívají jen svůj ostrý zobák, ale také švihy o rychlosti moderní stíhačky.
Příroda
Turecko chce změnit podobu včasného varování před zemětřeseními
22. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Předpovídání zemětřesení je jedním z těch oborů, u kterých navzdory půlstoletí činnosti došlo k velmi malému pokroku. Změnit by to nyní chtěl nový detektor, který Turecko ve spolupráci s agenturou NASA otevřelo v Istanbulu. Jde o první výstřelek podobného druhu, který by seizmickou predikci chtěl obohatit také o mobilní aplikaci. Na předpovědi otřesů by se tak mohl teoreticky podílet každý z nás.
Příroda
Když parazit útočí na parazita. Rostlina vysává vosičky
10. 9. 2018
|
Jan Toman
Z přírody známe různé, nezřídka podivné, životní strategie. Na jednu stranu existují parazitické rostliny, které vysávají své zelené hostitele. Tuto skupinu zastupuje například jmelí. Nalézt můžeme také masožravé rostliny, které lapají hmyz nebo dokonce malé obratlovce. Živočichové to rostlinám "vracejí" prostřednictvím nejrůznějších forem býložravosti. Výjimkou nejsou ani parazitické vztahy založené na vysávání rostlinných šťáv nebo tvorbě hálek, zduřelých útvarů z rostlinné tkáně. Mezi nejpodivnější potravní strategie se ale dozajista zařadí nově objevený vztah mezi duby, hálkujícími vosičkami a kaňatci, parazitickými rostlinami z čeledi vavřínovitých. Přinejmenším v Americe totiž kaňatce vysávají živiny přímo z hálek a pomyslný souboj mezi zvířaty a rostlinami tak posouvají na úplně novou úroveň.
Příroda
Změna magnetického pole Země může trvat jen 200 let
9. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Magnetosféra je považovaná za nejvýraznějšího přirozeného ochránce pozemského života před nebezpečnou kosmickou radiací. Co však může nastat, když jednou kvůli přepólování o tuto ochranu Země přijde?
Příroda
Samci špačků místo zpěvu na samice útočí. Mohou za to antidepresiva
1. 9. 2018
|
red
Antidepresiva, která po průchodu lidským tělem končí v odpadních vodách, ovlivňují milostné tokání špačků. Samičky, které ve stravě "zobaly" Prozac, tedy fluoxetin, přestaly být pro samce přitažlivé, a ti tak neměli důvod se o ně ucházet. Místo namlouvání na ně dokonce útočili, ukázala studie univerzity v Yorku.
Příroda
Vznikl život dřív, než jsme si mysleli? Nový výzkum přepisuje raná stádia pozemské evoluce
31. 8. 2018
|
Jan Toman
Vznik života, původ hlavních skupin pozemských organismů či kořeny fotosyntézy patří k nejzajímavějším, ale také nejožehavějším tématům moderní biologie. Vědci se tradičně při hledání odpovědí na tyto otázky obraceli ke zkamenělinám. Z doby před více než miliardou let známe ovšem jen hrstku fosilií, které navíc není snadné zařadit. "Molekulární hodiny" založené na postupném hromadění mutací nabízejí alternativní cestu, jak datovat nejdůležitější události pozemské evoluce. Ani ty však nejsou "bez much". Tradičně navíc udávaly ohromná časová rozmezí, kdy k milníkům evoluce mohlo dojít. Autoři nejnovější studie tohoto typu nicméně tvrdí, že se jim většinu překážek podařilo překonat…