Na dnešní Zemi bychom těžko hledali dokonalejší predátory, než jsou nádherně smrtící žraloci. Proudnicově tvarované tělo, skvělý čich, schopnost vnímat elektrické signály, ostré, neustále dorůstající zuby. Není divu, že se ze žraloků s přispěním filmů jako Čelisti stali jedni z nejobávanějších dravců. A to i přesto, že se přirozené prostředí těchto paryb s tím naším takřka míjí, většina žraloků neloví kořist lidské velikosti a těm zbylým lidé nechutnají. Jak se ale tito "králové moří" vyvinuli z dřívějších rybovitých obratlovců? Odpověď na tuto otázku nedávno poodhalil výzkum amerických a britských paleobiologů.

Vědci z agentury NASA objevili pod grónským ledovým příkrovem další potenciální kráter po dopadu asteroidu. Nový útvar se navíc nachází jen 183 kilometrů od kráteru jiného, který byl objeven teprve před několika málo měsíci. Zvyšuje se tak možnost, že Grónsko bylo teprve nedávno svědkem masivní srážky Země s několika kosmickými fragmenty, které mohly napomoct prodloužení poslední doby ledové.

Používání pesticidů je dnes stejně tak běžné, jako i nepopulární. Nový britsko-švýcarský výzkum ale potenciálně slibuje postřiky snížit nebo dokonce eliminovat. Jeho tajemství spočívá v poskytnutí prostoru přirozeným predátorům bojujícím proti škůdců. Svůj domov přitom mají najít v úzkých pruzích divoce rostoucích rostlin.

Jen dva měsíce po čínském oznámení prvních geneticky modifikovaných novorozeňat nyní přišli vědci z Říše středu s další novinkou. Podařilo se jim totiž úspěšně naklonovat pětici makaků z jediného geneticky upraveného primáta. Blíží se planeta opic? Spíše naopak - čínský vynález totiž slibuje svět s výrazně menším počtem pokusů na zvířatech.

Tvrdá opatření proti pytlákům a důrazná ochrana v nepálských národních parcích přinesly skvělé výsledky. Populace tygrů, kterým hrozilo vyhynutí, se v zemi za posledních deset let téměř zdvojnásobila. Nyní tam podle analýzy fotografií žije 235 dospělých šelem, zatímco v roce 2009 jich tam zbývalo jen 121.

Znečištění vzduchu v domácnostech by mohly pomoci snižovat geneticky upravené rostliny. Vložením králičího genu do obyčejné pokojové květiny dosáhli vědci z Washingtonské univerzity toho, že rostlina dokáže rozkládat chemické látky, jako je benzen či chloroform.