Příroda
Příroda
Vědci našli fosilii z dob, kdy měly velryby ještě nohy
16. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Historie evolučních zákrut hovoří jasně - jak delfíni, tak i velryby byli v minulosti obojživelnými tvory. V průběhu let se přeorientovali na mořské prostředí, a končetiny tak u nich přestaly připomínat nám známé zvířecí nohy. Objev fosilií prehistorického velrybího druhu Peregocetus pacificus ukazuje, jak na tuto změnu mohlo dojít.
Příroda
Zvoní žabám hrana? Podle studie mohou nákazy vést k vymření celých druhů
14. 4. 2019
|
Jan Toman
Může patogen nebo parazit vyhubit svůj hostitelský druh? Podle pouček evoluční parazitologie ne – pokud ovšem nesplní celou řadu podmínek. Ty naneštěstí do puntíku realizují houby rodu Batrachochytrium, které v posledních desetiletích zatápí světovým obojživelníkům. Biologové už nějakou dobu tuší, že chytridiomykózy představují pro naše vzdálené příbuzné vážný problém. Teprve poslední studie však ukázala bojiště mezi houbami a jejich hostiteli v plné nahotě. Batrachochytrium od 70. let 20. století zasáhlo nejméně 500 druhů obojživelníků, přičemž kolem 90 nevratně vyhubilo. Kdo přijde na řadu příště?
Příroda
Gorily podle nového výzkumu truchlí pro své zesnulé
12. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Truchlení za mrtvé je jedna z věcí, která podle všeobecného povědomí odděluje člověka od zvířat. Mimo jiné totiž předpokládá uvědomění významu smrti i emoce spojené s doceňováním jedince jako člena sociální skupiny. Kupí se však stále větší porce důkazů, že člověk rozhodně není jediný tvor, který oplakává zesnulé. Po slonech a šimpanzech nyní řady truchlících rozšířily zřejmě i gorily.
Příroda
Plazma v mikrovlnce, 2. díl: Plazma vyrobené z hroznového vína
8. 4. 2019
|
Pavel Vachtl
Vyrobit čtvrté skupenství hmoty je snazší, než se zdá. Stačí k tomu trochu hroznového vína a mikrovlnná trouba.
Příroda
Vědci poprvé sestavili genom bakterie zcela od nuly
5. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Poprvé v historii se genetikům podařilo vytvořit zcela nový genom živočicha tak, že jej "naprojektovali" jenom v počítači. Výsledkem bylo DNA bakterie, které sice stálo na mustru existujícího živočicha, ale jeho genom byl upraven tak, že šlo o jakýsi "upgrade" původního druhu. Jde o "umělý život"? A má nás takový pokrok děsit, anebo fascinovat?
Magazín
Neobyčejný příběh ženy, která změnila pohled na šimpanze
3. 4. 2019
|
Šárka Novotná
Jane Goodallová se zvířaty spojila celý svůj život. Zkoumání šimpanzů věnovala desítky let a získala přelomové poznatky. Slavná etoložka dnes slaví pětaosmdesáté narozeniny.
Příroda
Analýza vod v patagonských fjordech pomůže předpovědět dopady oteplování
31. 3. 2019
|
red
Každé tři hodiny snímají a analyzují vodu v Patagonii speciální snímače. Vědci Centra pro výzkum mořských ekosystémů při chilské Jižní univerzitě (UACH) se na jednom z nejnehostinnějších míst snaží svým výzkumem předpovědět důsledky oteplování klimatu v dalších světových mořích.
Příroda
Zévy pomáhají korálovým útesům tím, že je ničí
29. 3. 2019
|
Pavel Pešek
Korálové útesy Indo-Pacifiku hostí fascinující ekosystémy s vysokou biologickou rozmanitostí. Pestrá škála organismů žije na skále tvořené vápenatými schránkami korálů, ruduch a dalších organismů. Aby mohl útes růst, musí být ve vodě dostatek vápníku a roztoků uhličitanů. Předpokládá se, že část těchto látek se uvolňuje při biologickém rozkladu útesu. Korálový útes tak pokračuje v životě za cenu ničení svých mrtvých částí.