Příroda
Příroda
Nová látka může zpomalit stárnutí. Zatím u myší
26. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Stárnutí lze biologicky popsat celou řadou způsobů, jedním z nich je však i hromadění tzv. senescentních buněk. Jak naše tělo nabírá roky, uvnitř něj se hromadí i samotné stárnoucí buňky, nazývané právě senescentní, neschopné dalšího dělení. Ve vyšším počtu mají negativní vliv na celý organismus, jejich eliminace by proto mohla zmírnit špatný zdravotní stav ve stáří. Vědecký tým z Minnesoty si nyní myslí, že k tomu našel skoro až podezřele jednoduchou metodu.
Příroda
Samce netřeba. Samice dvou myší zplodily zdravé mládě
23. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Dočkáme se budoucnosti, ve které není ke vzniku zdravého jedince potřeba matka a otec? Prozatím tak daleko věda není – v uplynulém týdnu se však v této ideji objevil významný krok kupředu. Čínským vědcům se totiž podařilo pomocí úpravy DNA embryonálních kmenových buněk dát život nové generaci myší, to celé bez přispění samce k oplodnění vajíček.
Příroda
Proč se spolu šimpanzi dobrovolně dělí o jídlo?
22. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Sdílíte občas s rodinou či přáteli pokrm? Jste z vaření pro více lidí nadšeni, či nikoliv? Možná to zní jako reklamní slogan jistého tuzemského výrobce sušenek, ale konzumace pokrmů, které jedinec nejí sám, nejspíše platí za evoluční výhodu. Odhalilo to pozorování šimpanzů vědci z Institutu Maxe Plancka.
Příroda
Podceňované želvy. Jejich vliv na prostředí je vyšší, než se myslelo
13. 10. 2018
|
red
Vyhynulo nebo přímo ohroženo vyhynutím je 356 druhů želv, a ty tak patří k nejohroženějším obratlovcům na světě. To může být větší problém, než se zdá. Díky své více než 200 milionů let trvající existenci na Zemi totiž hrají v zachování našeho ekosystému mnohem větší roli, než se dosud vědci domnívali.
Příroda
Proč slon nezakopne o vlastní nohu? Vědci zmapovali rychlost reflexů u různých savců
7. 10. 2018
|
Jan Toman
Ty nejjednodušší biologické otázky zároveň patří mezi nejtěžší. Jednou z nich je, proč se větší zvířata zdají pomalejší a nemotornější než zvířata menší. Na vině prokazatelně není pouze větší setrvačnost o mnoho hmotnějších těl. Už dříve vědci spočítali, že třeba sloni se pohybují až o 90 procent pomaleji, než bychom očekávali od závislostí platících u malých savců, jako jsou myši nebo rejsci. Do věci očividně vstupuje řada faktorů. Mezi ty nejvýznamnější ale bezpochyby patří rychlost přenosu nervových signálů, nebo ještě lépe, rychlost reflexů.
Magazín
Sestry v akci: Jeptišky chovají samalandry, zachraňují je před vyhynutím
6. 10. 2018
|
red
Z jejich těl vaří polévku i údajně léčivý sirup. Přesto jsou mexické jeptišky zřejmě poslední záchranou pro kriticky ohrožené vodní salamandry.
Magazín
Přesune se malárie do kronik? Pomohou zmutovaní komáři
28. 9. 2018
|
red
Do dvaceti let by mohla být malárie v Africe minulostí. Biologům se konečně podařilo objevit správnou genetickou mutaci, která postupně zabije celou populaci komárů anofeles, jenž zákeřnou nemoc přenášejí. Jen v Africe se v roce 2016 nakazilo téměř 200 milionů lidí, z nichž téměř 450 tisíc zemřelo
Příroda
Umí zvířata milovat?
24. 9. 2018
|
roj
Zvířata dokážou přilnout ke svému chovateli a "radovat se" z jeho přítomnosti. Je to však skutečná láska? Podle japonských a britských výzkumů psi a kočky skutečně vylučují oxytocin, tedy hormon lásky a důvěry. Ale co třeba takoví papoušci nebo morčata?