Když Albert Einstein poprvé předpověděl, že šíření světla ve vesmíru je všude stejné, mimo jiné světlu přiřknul konečnou rychlost: 299792458 metrů za sekundu — touto rychlostí obletíte zemi osmkrát za sekundu. To však není celý příběh. Vlastně, pouhý začátek.

Nedávno vzbudila velký rozruch zpráva o možné existenci dosud neobjevené planety ve vzdálených oblastech naší soustavy. Kdy můžeme očekávat její potvrzení, pokud se její existence potvrdí, a jak by nová devátá planeta vypadala?

Vesmírné výpravy byly až donedávna v režii jednotlivých států či misí s mezinárodní účastí. Možnosti se ale začínají otevírat i pro zájemce ze soukromého sektoru. Třeba takový satelit bude moci na oběžnou dráhu Země vyslat prakticky každý, kdo na něj bude mít peníze. Vesmírné právo na tento nový trend nepamatuje. To by však z hlediska bezpečnosti mohlo do budoucna znamenat větší než malé množství potíží. 

Trpasličí planeta Pluto se už od loňského léta nachází "v záři reflektorů". Kromě fascinující geologie jejího povrchu se v průběžných výsledcích z dat sondy New Horizons objevují i informace týkající se jeho vnitřní struktury. Mělo Pluto v minulosti podpovrchový oceán kapalné vody? A mohl se udržet až do současnosti?

Amerika před třiceti lety přišla o iluzi, že raketoplány jsou nezničitelné. Chlouba její techniky skončila na dně oceánu – stejně jako "nepotopitelný" Titanic. 

Známý americký astronom a popularizátor vědy Carl Sagan prohlásil, že kdyby byli lidé jedinou inteligentní formou života ve vesmíru, bylo by to plýtvání místem. Stačí se podívat na noční nebe poseté tisíci hvězd a musíme mu dát za pravdu. Úplně jinou otázkou ovšem je, kolik vesmírných civilizací můžeme nalézt v našem kosmickém okolí.