Člověk
Neandrtálci jsou možná staří až 800 tisíc let, naznačují jejich zuby
7. 7. 2019
|
Radek Chlup
Starší analýzy DNA předkládaly, že k vývoji samostatných neandrtálců došlo zhruba před 370 tisíci lety. Někdy se čísla pohybovala v rozpětí 300 až 500 tisíc let. Nová studie je na základě evoluce zubů posouvá mnohem dál do historie. Neandrtálci se údajně oddělili již před 800 tisíci lety, tedy o dost dříve, než byly původní výpočty. Kvůli tomuto číslu ale vznikají interpretační nesrovnalosti, které bude třeba prozkoumat.
Příroda
Chapadla chobotnic žijí vlastním životem, plní složité úkoly a nepotřebují k tomu mozek
6. 7. 2019
|
Radek Chlup
Chobotnice umí řešit složité hádanky a využívat různé přírodní předměty na oceánském dně, jež dovedou podrobně prohledávat a přitom okamžitě reagovat na veškeré podněty. Jejich osobitost nespočívá jen v inteligenci, ale také v jejich chapadlech, která dokážou ovládat bez použití mozku.
Člověk
Chronický stres překovává tělo ke svému obrazu, mění střevní mikrobiotu
5. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Pravidelný stres patří k životu v moderní civilizaci jako slunce a měsíc. Mnozí lidí se s tím naučili žít, nikoliv nadarmo však v důsledku přemíry stresu stoupá i spotřeba antidepresiv, alkoholu či jiných drog. Vysokou daň, jakou člověk platí za stres, jsme však doposud zřejmě stále přesně nevyčíslili. Nová studie naznačuje, že stres negativně ovlivňuje i střevní mikrobiotu - a ta zase naopak negativně ovlivňuje imunitní systém. Situace může zřejmě vést až k autoimunitnímu onemocnění.
Příroda
Geneticky modifikovaná houba zabíjí komáry. Má pomoci v boji s malárií
4. 7. 2019
|
Radek Chlup
S malárií by se v budoucnu mohlo bojovat i pomocí geneticky upravené houby. Vědci Marylandské univerzity do ní dodali toxin odvozený od pavoučího jedu, a dali jí tak schopnost zabít komáry, jenž nákazu přenášejí. Účinek si úspěšně ověřili v modelové rezervaci v západní Africe.
Příroda
Neviditelné zuby dravce. Pestrosvítivec může pomoci při výrobě nových materiálů
3. 7. 2019
|
Jan Toman
Pestrosvítivec jiskřící. Při vymýšlení českého názvu této hlubomořské ryby se museli taxonomové opravdu bavit. Nejen, že pohádkově znějící zástupce velkoústých připomíná spíše černého úhoře, ale ani s tím jiskřením to není zvlášť žhavé. Na druhou stranu se může tento predátor chlubit nekonečnou trpělivostí, svítící návnadou a obří tlamou plnou ostrých zubů. Spíš než do pohádky by pestrosvítivec zapadl do hororu, nebo alespoň noční můry. Přesto nám možná tento hlubomořský zabiják v příštích letech pomůže s vývojem nových materiálů. Jeho zuby totiž spojují hned několik fascinujících vlastností – tvrdost, ostrost, malou odrazivost a takřka úplnou průhlednost.
Vesmír
Prstence kolem Uranu jsou ve sluneční soustavě unikátní
2. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Nejslavnější planetou s prsteny je sice Saturn, rozhodně však nejde o jediného majitele podobných prstýnků. Všichni plynní obří ve sluneční soustavě disponují nějakými prsteny z prachových částeček. Nejnovější studie ale odhalila, že ty kolem Uranu jsou v kontextu naší soustavy zřejmě unikátní!
Příroda
Kambrické explozi života zřejmě napomohla desková tektonika
1. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Kambrická exploze je všeobecně vnímána jako období, které stojí na počátku planetárního biomu, jak jej dnes známe. Co však pomohlo spustit nárůst komplexního života před víc než půlmiliardou let? Podle nové studie za to mohla paradoxně sopečná činnost. Ačkoliv je aktuální práce především simulací vlivu vulkanismu na klima, její výsledky sedí do jiných známých důkazů z dané éry.
Vesmír
Astronomové vyřešili záhadu bizarní galaxie bez temné hmoty
30. 6. 2019
|
Radek Chlup
Astronomové minulý rok objevili galaxii, která působila, že nemá žádnou temnou hmotu, což bylo neslučitelné s našimi teoriemi o této hmotě, která tvoří zhruba 85 procent vesmíru. Záhada však byla vyřešena, a galaxie NGC1052-DF2 tak už není tolik tajemná. Bylo propočítáno, že se nachází mnohem blíže Mléčné dráze, díky čemuž astronomové vypozorovali, že temnou hmotu obsahuje.
Člověk
První město na světě mělo podobné problémy, které trápí i moderní metropole
29. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv první "skutečné" civilizace přišly zhruba před šesti tisíc lety, o celé tři a půl milénia dříve se uprostřed dnešního Turecka rozkládal jejich zdatný předchůdce. Těžko dnes soudit, co přimělo první zemědělce v Anatolii před 9000 lety založit osadu dnes zvanou Çatal Höyük. Snad to byla obrana jejich sídla před nájezdy. Snad i snaha o jistou silnější pospolitost. Na každý pád lze Çatal Höyük považovat za jedno z prvních, ne-li přímo první (dnes známé) "protoměsto". Nová studie naznačuje, jak se tu místním žilo - a proč Catal Höyük předznamenal problémy měst tisíce let po něm.
Technologie
Olympiáda v Tokiu: Robosudí, překladače znaků i medaile recyklované z mobilů
29. 6. 2019
|
Pavel Vachtl
Příští letní olympiáda bude zřejmě nebývalou přehlídkou mnoha futuristických a vyspělých technologií. Japonsko tak chce znovu světu ukázat, že je centrem technologických inovací prvního řádu. Sice není zaručeno, že úplně všechny budou plně připravené k datu zahájení olympiády v Tokiu, avšak japonské firmy ve spolupráci s japonskými vládními institucemi a univerzitami na nich intenzivně pracují a je zde velká šance, že tyto technologie změní Japonsko dříve nebo později velmi podstatným způsobem.
Vesmír
Extrémní radiový záblesk astronomové vystopovali do vzdálené galaxie
28. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Cosi extrémně silného ve vzdálené galaxii před 3,6 miliardy let vyprodukovalo radiový signál, který vloni dorazil na Zemi. Radioastronomové jej zaznamenali jako rychlý radiový záblesk jménem FRB 180924. Zdali se jednalo o hvězdnou kolizi či jiný jev, zatím netušíme. S novým objevem Keitha Bannistera z australské akademie věd CSIRO se však zvyšuje šance, že to zjistíme. Bannisterův tým byl totiž s to vystopovat místo původu s využitím optických teleskopů s dechberoucí přesností.
Příroda
Lidský vliv na globální oteplování má kořeny už v polovině 20. století, tvrdí NASA
27. 6. 2019
|
Radek Chlup
Klimatické změny a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jsou jedním z největších problémů současnosti. Je potřeba tento proces zastavit, nebo minimálně dostatečně zpomalit. Tak můžeme lépe učinit, pokud nahlédneme do historie a zmapujeme celkový trend oteplování. NASA se svým novým výzkumem zjistila, že skleníkové plyny a atmosférické částice zapříčinily rizika globálního sucha již na počátku 20. století.
Vesmír
Na Marsu je opět metan. Opět však nevíme, odkud pochází
26. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
I když se hledání mimozemského života často zjednodušuje na "nalezení mikrobů", ve skutečnosti je možné život detekovat i nepřímo. Zejména v případě exoplanet se tak mluví o hledání biosignálů třeba ve formě specifických plynů, které snad budou teleskopy umět odhalit i na vzdálenost mnoha světelných let. Pro podobné pátrání však nemusíme jít jenom do cizích hvězdných systémů. Také na Marsu usilovně probíhá hledání potenciálního biosignálu ve formě metanu. Zatím však mnoho výsledků nepřineslo.