Příroda
Seznamte se s 'Drákulou', který sál krev i dinosaurům
26. 12. 2017
|
Jan Toman
Klíště na sobě našel někdy přisáté prakticky každý. Tito drobní roztoči patří mezi nejrozšířenější krvesajné členovce na světě. Už jen pocit, že na sobě člověk hostí parazita, není nic příjemného, o možném přenosu bakteriálních a virových infekcí nemluvě. Jak ale vyplývá z posledních nálezů, "klíšťáci" nejsou žádnou horkou novinkou. Tělíčka zalitá v jantaru dokazují, že klíšťata prosperovala už v druhohorách a ráda si smlsla dokonce i na dinosauří krvi.
Příroda
Na pultech se objevilo první geneticky modifikované jablko. Nehnědne
23. 12. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Po rozkrojení a vystavení kyslíku nezhnědne - první geneticky upravené jablko se dostalo do obchodů. I když zatím jen amerických, kde má svým dlouhotrvajícím "bezchybným" vzhledem motivovat zákazníky k větší konzumaci ovoce a menšímu plýtvání jídlem.
Vesmír
Zemi hrozí méně asteroidů, než jsme si mysleli
22. 12. 2017
|
Ladislav Loukota
I když ve filmech hrozí Zemi smrtící asteroid jednou za pár let, skutečnost je poněkud méně dramatická. Dodnes však nejsou zmapované všechny asteroidy, které přetínají oběžnou dráhu Země – naposledy před čtyřmi lety nám to připomněl slavný Čeljabinský meteor. Podle nejnovější studie však podobných těles k odhalení zbývá mnohem méně, než jsme si mysleli.
Člověk
Dobří vypravěči mají větší šanci na vztah, potvrdila studie
18. 12. 2017
|
red
Pouhý dostatek jídla, pití a střecha nad hlavou nestačí k životu ani přírodním kmenům. Potřebují i něco víc - a studie londýnské univerzity UCL ukázala, že je to vyprávění příběhů. Umění dobrého vypravěčství lidem zvedá společenský status a oblibu u ostatních. Ti jsou za dobré historky obětovat i dobré jídlo.
Příroda
Poznejte středoevropské vlky. Kdo jsou, odkud pocházejí a čím se vyznačují?
15. 12. 2017
|
Jan Toman
Vlky buď lidé rádi mají, nebo nemají. Málokoho ale nechávají tyto majestátní šelmy zcela chladným. Na vině je především naše dlouhá společná historie. Z ní na jednu stranu vzešel nejvěrnější lidský společník – pes – ale také obraz vlka jakožto hrozby a nebezpečného škůdce. I proto byl v minulosti nemilosrdně vybíjen. V posledních letech se nicméně začíná blýskat na lepší časy. Areály divokých šelem po celé Evropě rostou a vlky můžeme potkat dokonce i v České republice. O jaké vlky se ale jedná? Kudy se k nám dostali? A co nám mohou sdělit o dějinách vlků ve střední Evropě?
Příroda
Úžasné čínské nálezy převrací náš pohled na pterosaury. Svá mláďata 'piplali' jako ptáci
14. 12. 2017
|
Jan Toman
Pterosauři byli jednou ze tří skupin obratlovců dokonale přizpůsobených aktivnímu letu. Zatímco ptáky a netopýry můžeme potkat i dnes, létající plazi definitivně odešli ze scény spolu s neptačími dinosaury před 65 miliony let. I proto je obestírá aura tajemství, kterou se jen občas podaří prorazit některému paleontologovi.
Technologie
Solární elektrárny v kosmu čekají na výstavbu už půl století, stále marně
13. 12. 2017
|
Ladislav Loukota
Energii z vesmíru je možné přenášet na Zem pomocí radiových vln, tvrdí americká iniciativa pro vesmírné solární elektrárny. Hypotetický projekt by sliboval šmahem vyřešit prakticky všechny nešvary spojené s produkcí elektřiny. Prozatím je však čistě ve fázi teoretických úvah. Jsme na pokraji revoluce v energetice?
Příroda
Vědci odhalili, proč mají šelmy různorodé obličejové masky
11. 12. 2017
|
Jan Toman
Ve známé pohádce se Karkulka divila, proč má "babička" tak velké uši, oči a zuby. Pokud by se ale vlku převlečenému za prarodiče podívala do obličeje pořádně, udivila by ji možná jiná věc. Proč mají vlci – ale také jiné šelmy – na hlavě tak často ornamentálně zbarvenou srst?