Člověk
Kdo je úspěšnější, trpělivý či nedočkavý člověk?
16. 3. 2017
|
Pavel Pešek
Říká se, že trpělivost přináší růže, ale někdy se vyplatí i netrpělivost nebo spíše správný odhad, kdy už další čekání na příslovečné růže nemá cenu. Příkladem může být čekání na tramvaj nebo autobus, který nejede. Po určité době čekání to většina z nás vzdá a cestovní plány pozmění, přejde na vzdálenější zastávku jiného dopravního prostředku nebo si zavolá taxi. Alternativní možnost existuje po celou dobu čekání, ale rozhodneme se pro ni až po určité době.
Příroda
Bouřlivá evoluce ptáků: Peří na zahřátí, křídla na výstavu a blány jak u netopýrů
15. 3. 2017
|
Jan Toman
Kdo nikdy neslyšel o archeoptryxovi, jako by nežil. Působivé zkameněliny známého "praptáka", který snoubil znaky moderních opeřenců a dinosaurů, získaly podobnou slávu jako Tyranosaurus rex nebo Brontosaurus. Kvůli nápadně mozaikovité stavbě těla jej řada dobových výzkumníků neváhala označit za podvrh. Jak ale ukazují fosilie nalezené v posledních letech především v Číně, archeopteryx byl mezi nejrůznějšími dinosaury koketujícími s peřím, křídly a letem ještě "nejnormálnější".
Příroda
Vznikl nakonec život přece jen u 'černých kuřáků'?
13. 3. 2017
|
Jan Toman
S objevy týkajícími se prvních organismů na Zemi se v poslední době roztrhl pytel. Hon za stále staršími fosiliemi ovšem trochu zastírá fakt, že ani po více než 200 letech nemáme zcela jasno jakým způsobem a za jakých podmínek život vznikl.
Příroda
Zkameněliny z českého Barrandienu odhalují tajemství trilobitů
10. 3. 2017
|
Jan Toman
Barrandien, oblast mezi Prahou a Plzní, která nese jméno po francouzském inženýru a paleontologovi Joachimu Barrandovi, představuje jednu z největších studnic našich znalostí o prvohorním světě. Přestože paleontologický výzkum na tomto území sahá až do hloubi 19. století, místní bohatá naleziště mají stále co nabídnout. Dokazuje to i výzkum Lukáše Laibla z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který spolu s kolegy ze stejného pracoviště a ze Španělska zdokumentoval nové, dosud nevídané, detaily o larvách trilobitů, jejich vývoji a odlišnostech tohoto vývoje v různě položených oblastech.
Člověk
Mohly infekce podpořit vznik nezištného chování?
8. 3. 2017
|
Julie Nováková
Teorií snažících se vysvětlit nezištné pomáhání druhým u řady zvířecích druhů i lidí je mnoho. Teď se mezi ně přidala jedna, která navrhuje, že za toto chování mohou infekce jinými organismy.
Příroda
Poslední mamuti byli genetické trosky
7. 3. 2017
|
Jan Toman
Třebaže se tomu nechce věřit, poslední mamuti srstnatí vymřeli až před 4000, možná dokonce jen 3700 lety. Jejich pozdní populace se už dávno neproháněly stepí a tundrou Eurasie. Přežívaly zcela izolovaně na ostrovech při severním a východním pobřeží Sibiře.
Magazín
Přelomový objev českých vědců: 'Genetická kamufláž' parazitů před obranyschopností hostitele
6. 3. 2017
|
Jan Toman
V evolučním měřítku mezi sebou paraziti a jejich hostitelé vedou nesmiřitelný boj. Nový evoluční vynález, adaptace, jedné strany, má nevyhnutelně za následek evoluční protitah soupeře. Zvýšení odolnosti nebo efektivity infekčních stádií parazita vede ke zdokonalení obranných linií hostitele – ztluštění kůže, okyselení žaludečních šťáv, nebo třeba zlepšení zraku a poznávacích schopností, které příslušníkům hostitelského druhu umožní se nákaze vyhnout. Mezitím už ale přírodní výběr tlačí parazity ke zdokonalení stávajících metod nákazy, nebo vyvinutí úplně nových způsobů, jak se hostiteli dostat "pod kůži".
Příroda
Budeme přepisovat učebnice? Život možná vznikl před více než čtyřmi miliardami let
5. 3. 2017
|
Jan Toman
Obývají živé organismy povrch Země daleko déle, než se soudilo? Většina vědců sdílí názor, že pozemský život vznikl krátce po konci bouřlivých událostí provázejících vznik naší planety. Úplně první formy života, jak ho známe, by tedy na svém kontě mohly mít zhruba 3,8 miliardy let a jejich pozůstatky bychom se zdravou dávkou realismu mohli čekat ve vrstvách o pár desítek až stovek milionů let mladších.