Dopad meteoritu, který vyhubil dinosaury, přinesl ještě větší apokalypsu, než jsme předpokládali
10. 12. 2017
|
Jan Toman
Na první pohled se může Země zdát jako docela příjemné místo k životu. Při pohledu z dlouhého časového hlediska se ale nacházíme na střelnici. Naši planetu každou chvíli zasáhne větší či menší vesmírné těleso. Události jako dopad tunguzského meteoritu, které sice nemají celoplanetární následky, ale i tak mohou z povrchu zemského vymazat větší město, nastávají zhruba jednou za sto let. Dopady daleko nebezpečnějších těles, které mohou vést k dalekosáhlým změnám klimatu a hromadným vymíráním, jsou daleko vzácnější.
Jak člověk osídlil Ameriku? Objevy posledních let staví dřívější představy na hlavu
9. 12. 2017
|
Jan Toman
O tom, že první obyvatelé Nového světa přišli z východní Asie, dnes mezi vědci nepochybuje prakticky nikdo. Vůbec ale není jasné, kdy tito lidé do Ameriky dorazili, jakou cestou se vydali a jak přesně jejich putování probíhalo. Objevy posledních let navíc do celého problému vnesly víc otázek než odpovědí. Zdá se čím dál pravděpodobnější, že k osídlení Ameriky došlo hluboko v poslední době ledové a že se první cestovatelé drželi mořského pobřeží.
Pavouci nepřestávají udivovat: Mají stovky genů pro hedvábí a toxiny si 'půjčili' od bakterií
8. 12. 2017
|
Jan Toman
Leckdo s nimi nevydrží v jedné místnosti, ale to nic nemění na faktu, že pavouci se svými bezmála 50 tisíci druhy tvoří jednu z nejúspěšnějších skupin pozemských organismů. Není se čemu divit. Z biologického hlediska totiž představují jeden z vrcholů evoluce a svá přizpůsobení dotáhli k dokonalosti.
První exoplanetu objevili astronomové už před 100 lety, jen to nevěděli
7. 12. 2017
|
Ladislav Loukota
S objevy planet obíhajících jiné hvězdy se v posledních letech roztrhl pytel. Od první úspěšné detekce v roce 1992 lidé objevili skoro 3700 cizích světů. Nově se však ukázalo, že první exoplanetu našli astronomové již v roce 1917. Jenom si toho tehdy nebyli vědomi.
Mazané rostliny dokáží 'vyčarovat' modré květy i bez barviva
6. 12. 2017
|
Jan Toman
Květiny jsou schopné udělat k nalákání svých opylovačů takřka cokoli. Rozdávají sladký nektar, vypouštějí líbivé vůně a samozřejmě si nechávají narůst pestře zbarvené květy. Všechna tato přizpůsobení jsou nákladná, vytváření některých struktur je ale na samé hranici rostlinných možností. To se týká i tak obyčejných vlastností, jako je například produkce modré barvy.
Existuje Yetti? Vědci podnikli dosud nejobsáhlejší analýzu jeho údajných pozůstatků
4. 12. 2017
|
Jan Toman
Yetti, chemo, mheti, nebo bharmando – to jsou jen některé z přezdívek, kterými himálajské národy nazývají mýtické dvounohé tvory údajně obývající nejodlehlejší místa velehor. Až docela nedávno se vědci pustili do vážného průzkumu údajných pozůstatků mýtického tvora. A výsledky, které získali, přinesly nejedno překvapení.
Pomůže umělá inteligence v budoucnu předcházet sebevraždám?
3. 12. 2017
|
Ladislav Loukota
Co si slibujete od příchodu umělé inteligence? Kromě pesimistické představy o nadvládě strojů a konci lidského druhu se nabízí bezpočet optimistických scénářů, jak mohou lidé stroje využít ku svému prospěchu. Jednu z možností naznačuje i studie, podle které nová strojová inteligence úspěšně identifikovala mozkové vzorce naznačující sebevražedné myšlenky. Je na obzoru stroj, který bude umět sebevraždám předcházet?
SpaceX odložila start těžkého nosiče na příští rok, přesto začíná konkurovat NASA
30. 11. 2017
|
Ladislav Loukota
Ani po několikaletém čekání a slibech se fanoušci nedočkají - i přes slib otestovat těžký nosič Falcon Heavy ještě letos, oznámila společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, že se start odkládá na leden. Důvodem je dočasné zastavení letů Falconu 9 kvůli problémům s aerodynamickým krytem. I tak má SpaceX za sebou velmi povedený rok.
Jak savci ovládli svět? Po vymření dinosaurů se naučili žít ve dne
29. 11. 2017
|
Jan Toman
Moderní savci se v průběhu své dlouhé evoluce dokázali přizpůsobit nejrůznějším ekologickým strategiím, jak dokazuje neuvěřitelná pestrost jejich zástupců od drobných rejsků až po obří velryby. Ani tak ale nemohou zcela zapřít svou evoluční minulost. Nápadné množství savčích vlastností naznačuje, že jejich předkové museli být nočními tvory.
Mouchy přenášejí víc chorob, než se dosud předpokládalo
27. 11. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Mouchy patří společně s hlodavci mezi nejvýznamnější přenašeče chorob. Nyní dokonce vědci zjistili, že nemocí přenášejí mnohem víc, než se dosud předpokládalo.
Proč v Irsku nežijí žádní hadi?
25. 11. 2017
|
red
Legenda praví, že svatý Patrik nejenže do Irska přinesl křesťanství, ale také zemi zbavil hadů. Možná má světec na kontě různé zázraky, ale likvidace hadů mezi ně nepatří. Ve skutečnosti totiž v zemi hadi nikdy nežili. Proč?
Mají se kardiaci bát sexu? Vědci znají odpověď
23. 11. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Náruživé sexuální hrátky končící zástavou srdce jednoho z účastníků – většinou staršího muže – se objevují v literatuře i ve filmech. V reálném životě ale taková situace nastává jen zcela výjimečně, tvrdí první studie, která se souvislostí sexu a srdeční zástavy věnuje.
Ve skupině je cvičení efektivnější než o samotě, ukázala studie
22. 11. 2017
|
Ladislav Loukota
Jen málokdo by pochyboval o užitečnosti aktivního sportovního života. Dnešní hektická doba však často znamená, že kolektivní sporty ustupují individuálnímu cvičení. Nová studie z New Englandské univerzity však došla k tomu, že kolektivní sportování má celou škálu výhod.