Vesmír

Megalomanský Mars. Na rudé planetě řádily vlny tsunami až tisíckrát větší než na Zemi

Rudou planetu dnes pokrývá suchá mrazivá pustina. Vlivem nízkého atmosférického tlaku se na jejím povrchu takřka nikdy neudrží tekutá voda – tu zde nalezneme buď ve formě ledu, nebo vodní páry. Kapalná zůstává jen výjimečně, za přítomnosti vhodných příměsí, a vždy jen po krátkou dobu. Dnešní Mars tak rozhodně není žádnou rajskou zahradou. Před miliardami let tomu ale mohlo být docela jinak.
Člověk

Nečekaný vedlejší účinek: Paracetamol zřejmě snižuje empatii

Schopnost empatie vykazuje řada živočichů, u lidí je nicméně nadání odečítat cizí pocity neobyčejně rozvinuté a zřejmě stojí za naší schopností konat pro dobro celku. Nejen, že je tedy empatie nutnou podmínkou pro naše každodenní jednání, ale navíc zřejmě umožnila vznik a rozvoj naší civilizace. Jaké mozkové dráhy ale za empatii zodpovídají? A nemohou její normální fungování narušit některé léky? 
Vesmír

Udržují oceánské slapy kapalnou vodu v nitrech měsíců a planet?

Ve sluneční soustavě známe hned několik těles s podpovrchovými oceány a o řadě dalších se domníváme, že je mají. Odkud ale tělesa získávají teplo, které udrží vodu kapalnou? U větších těles může významně přispívat vnitřní ohřev rozpadem radioaktivních prvků. Zejména u těles s vyšší výstředností nebo v orbitální rezonanci s dalšími měsíci se může silně projevit i slapový ohřev. Předpokládalo se, že při něm by se uvolňovalo teplo zejména ve vnější ledové slupce či v horninovém jádře, tedy v pevných látkách. Je to ale všechno? Robert Tyler z Goddardova kosmického střediska NASA, který minulý týden navštívil Katedru geofyziky MFF UK a konferenci Living Planet Symposium, si to nemyslí
Příroda

'Masochismus' v říši rostlin: Jaký je původ pastí masožravých mucholapek?

Těžko bychom hledali podivuhodnější rostlinu, než je mucholapka podivná. Nejen, že si přilepšuje lovem hmyzu, ale tomuto stylu života je ze všech masožravých rostlin přizpůsobená asi nejlépe. Její nášlapné pasti schopné ve zlomku sekundy přiklapnout nic netušící hmyz přitahují lidskou pozornost dnes, stejně jako kdysi.
Člověk

Záznamy o telefonování o nás poví vše. Vyčíst to lze jen z toho, komu a kdy voláme

Čím dál více lidí je ochotno se vzdát části svého soukromí výměnou za bezpečí a pohodlí. Taky asi nikdo dnes neodmítne objednávku zboží z internetového obchodu jen kvůli tomu, že prodejce požaduje jeho telefonní číslo a adresu. Stejně tak jen málokdo odolá a nevstoupí na sociální síť jen kvůli tomu, že její provozovatelé hodlají shromažďovat údaje o jeho aktivitě a příspěvcích. 
Magazín

Facebook se mění v obří virtuální hřbitov. Do roku 2098 mrtví převáží nad živými

Každý den zemře osm tisíc uživatelů Facebooku a pokud nikdo nesmaže jejich profily, přijde čas, kdy převáží počet mrtvých uživatelů nad živými. Facebook se tak stane největším virtuálním hřbitovem na světě.
Příroda

Přelomový objev českých vědců: První prvok bez mitochondrií

Buňky lidí, všech mnohobuněčných živočichů, rostlin a hub, ale také jednobuněčných prvoků, obsahují řadu vnitřních komponent. Některé jsou zbytnější a v evoluci se u určitých skupin ztratily nebo výrazně pozměnily. Další se zdají daleko důležitější. Jednou z naprosto nezbytných součástek jsou – nebo se do nedávna zdály být – "buněčné elektrárny", mitochondrie. 
Příroda

Teplokrevná, když se to hodí. Klíč k vítězství savců nad dinosaury má možná ježura

Po "pádu dinosarů" přišli na scénu prakticky ze dne na den savci. Jak je možné, že přežili katastrofu, která dinosaury vyhubila? Klíč k této hádance možná ukrývají ježury. 
Člověk

Co opravdu stojí za lidskou monogamií? Žádné spiknutí žen, ani mužská přirozenost

Různé lidské společnosti upřednostňují nejrůznější způsoby soužití mužů a žen. Přesto je s podivem, že většina velkých a úspěšných zemědělských společností, které daly základ modernímu lidstvu čítajícímu miliardy jedinců, přešla k monogamnímu uspořádání vztahů. Soužití jednoho muže s jednou ženou je standardem i u nás, byť samozřejmě v praxi nalezneme řadu výjimek. 
Magazín

Proč skuteční Vikingové nenosili rohaté helmy

Stejně jako si všichni automaticky představují princezny jako krásné éterické bytosti, Vikingy mají odnepaměti spojené s rohatými helmami. Ovšem tato paměť tady sahá ve skutečnosti jen pár desítek let do minulosti. Mýtus o vikingských přilbách totiž vznikl až koncem 19. století. A měl ho na svědomí jeden člověk…
Vesmír

Obíhají kolem superchladné hvězdy sestry Země?

Velikostí jsou srovnatelné se Zemí, ale o podmínkách panujících na jejich povrchu zatím víme velmi málo a obíhají kolem hvězdy dramaticky odlišné od našeho Slunce – to jsou tři planety, jejichž objev vzbudil velkou pozornost vědecké obce i široké veřejnosti. Jak je budeme moci zkoumat a zjistit, nakolik jsou Zemi skutečně (ne)podobné?
Technologie

Nová energetická revoluce: Otázka let, generací, nebo staletí?

Lidstvo už v minulosti vystřídalo pěkných pár zdrojů energie – od síly zvířat a spalování dřeva až po uran a sluneční záření. Jak ale probíhaly přechody z jednoho uspořádání do druhého? Vyměnili lidé dřevo za uhlí nebo uhlí za ropu během pár let, nebo šlo o dlouhou trnitou cestu lemovanou odmítáním a neúspěchy? Naše vlastní zkušenost nasvědčuje spíše druhé možnosti.
Člověk

První biologickou válku v dějinách vyhráli lidé. Nad neandrtálci

Zavlečení nových nemocí, se kterými se místní obyvatelé nikdy nesetkali, může být zničující. Choroboplodné zárodky, které s sebou přivezli Evropané do Ameriky, zabily nesrovnatelně větší množství indiánů než železné meče conquistadorů. Obyvatelé středoamerických a jihoamerických civilizací ale zřejmě nebyli první, pro koho měl kontakt s neznámi patogeny, na které jejich imunita nebyla připravená, fatální následky. Prameny hned z několika směrů výzkumu dávají tišit, že naši předkové možná už ve starší době kamenné podobným způsobem vyhubili neandrtálce.