Obnovení vyhubených virů: Nepřiměřený risk, nebo nové obzory?
14. 7. 2017
|
Jan Toman
Vyhubení pravých neštovic stálo miliardy dolarů a lidstvu zabralo několik desetiletí. Obnovit toto onemocnění ale možná brzy dokáže průměrný laborant za pár tisíc dolarů. Letošní objev pořádně zčeřil už tak bouřlivé vody výzkumu virových patogenů. Jaká jsou rizika moderních molekulárně-biologických metod? A jak by se k jejich kontrole měly postavit státy a mezinárodní instituce?
Vyznávali v 'nejstarším chrámu na světě' kult lebek?
13. 7. 2017
|
Jan Toman
O titul nejstaršího města na světě spolu soupeří hned několik kandidátů. S Göbekli Tepe, chrámovým komplexem v jihovýchodním Turecku, se ale může měřit jen málo z nich – kořeny tohoto sídla totiž sahají až dvanáct tisíc let do minulosti! Poprvé na něj navíc vědci narazili až v roce 1996, takže jeho průzkum stále probíhá a každý další archeologický nález představuje potenciální senzaci.
Jak se vypořádat s úbytkem opylovačů? Stačí naslouchat bzukotu čmeláků
12. 7. 2017
|
Jan Toman
Ubývání včelstev a dalších druhů opylovačů představuje jeden z velkých problémů dneška. Ať už je na vině chemické znečištění zapříčiněné člověkem, ztráta přirozených úkrytů, nevhodná skladba pěstovaných plodin, špatná správa včelstev, nemoci nebo změny klimatu, množství divokých a zejména hospodářských včelích kolonií blanokřídlých opylovačů postupně klesá. Ostatní opylovači, například brouci, potom "nestíhají" a produktivita rostlin klesá. Podle některých odhadů utrpí celosvětově zemědělci kvůli mizení opylovačů každý rok ztráty ve výši stovek miliard dolarů, o postižení divokých květin nemluvě. Každá metoda, která nám pomůže dostat opylovače tam, kam patří, se tedy možná už brzy bude vyvažovat zlatem.
Podpásový útok tropické nemoci. Nákaza malárií zřejmě podkopává kvalitu kostí
11. 7. 2017
|
Jan Toman
Malárie je jedním z nejnebezpečnějších tropických patogenů. Ročně její původci, prvoci rodu Plasmodium, napadnou až 200 milionů lidí, okolo půl milionu lidí malárii podlehne a další miliony si odnesou dlouhodobé následky.
Oběť za ráj na Zemi? Africké Serengeti udržují v chodu tisíce utopených pakoňů
10. 7. 2017
|
Jan Toman
Ať se budeme snažit sebevíc, pravděpodobně nenalezneme efektnější doklad bohatství života než záběry z afrického národního parku Serengeti. Statisíce pakoňů, zeber a dalších kopytníků proháněných lvy, gepardy a hyenami na panenské savaně – to splňuje definici "pozemského ráje", o slonech, nosorožcích či drobnějším zvířectvu nemluvě. Co ale udržuje zdejší mimořádně bohatý ekosystém v chodu?
239 let a stále mlád? Rostliny hromadí mutace nečekaně pomalu
9. 7. 2017
|
Jan Toman
Mutace jsou možná hlavním zdrojem novinek pro evoluci, z hlediska konkrétního jedince ale drtivá většina z nich nemá žádný efekt, nebo dokonce vede ke zhoršení životních funkcí a smrti individua. Stačí vzpomenout na různé druhy rakovin, které provázejí lidstvo odnepaměti. Značná část mutací přitom nevzniká působením vnějších faktorů, jako jsou ultrafialové paprsky, radioaktivita, nebo některé druhy chemických látek, ale čistě vlivem drobných chyb při kopírování DNA doprovázejícím dělení buněk.
SARS, MERS a další hrozby: Vědci se snaží zabránit další pandemii
7. 7. 2017
|
Jan Toman
Kdo by neslyšel o nemoci SARS, česky syndromu náhlého selhání dýchání. Toto závažné virové onemocnění se světem prohnalo na přelomu let 2002 a 2003, zasáhlo více než 8000 lidí a zanechalo po sobě 774 mrtvých. Jen s mimořádným úsilím lékařů, hygieniků a epidemiologů se jeho šíření podařilo zastavit. I tak ale bylo šíření koronaviru SARS označeno za první pandemii 21. století.
'Taťka a mamka' jako prototyp homosexuálního vztahu? Nesmysl, zjistili čeští vědci
6. 7. 2017
|
Jan Toman
Výběr partnera není žádnou prkotinou – pro nezadané ani pro vědce, kteří jejich tužby a motivace zkouší mapovat. V průběhu času vykrystalizovaly dvě hlavní teorie, na jakém základě si lidé vybírají své druhy.
Jak se vyráběly šípy v době kamenné
4. 7. 2017
|
Pavel Pešek
My, anatomicky moderní lidé (člověk rozumný Homo sapiens), žijeme na tomto světě již 200 tisíc let. Většinu této doby se naši předci živili jako kočovní lovci a sběrači. Jedním z nejlepších způsobů, jak porozumět vývoji našich předků, je studium loveckých zbraní. Lovecké artefakty jsou ve větším množství shromážděné na místech dlouhodobých lidských tábořišť. V době kamenné byly takovými úkryty jeskyně.
Samičky vážek předstírají smrt, aby unikly agresivním samcům
3. 7. 2017
|
Pavel Pešek
Páření v říši zvířat obnáší četná rizika. Jedinci riskují, že je při něm zastihne predátor, nebo že se od partnera nakazí nějakou chorobou. Proto může být za určitých podmínek výhodné se sexu vyhnout. Samičky vážek objevily způsob, jak uniknout nechtěné pozornosti agresivních samců předstíráním vlastní smrti.
Může největší letadlo světa konkurovat společnosti SpaceX?
30. 6. 2017
|
Ladislav Loukota
Jméno SpaceX je fanouškům kosmonautiky dobře známé. Společnost Elona Muska učinila v posledních třech letech skrze přistávání a znovupoužívání prvních stupňů svých nosičů Falcon 9 rázné kroky vstříc zlevnění letů do vesmíru. Jako její konkurent se nejčastěji skloňuje Blue Origin, tedy společnost jiného miliardáře Jeffa Bezose. Možná se však schyluje i k příchodu třetího výrazného jména Stratolaunch.
Na ptáky jsme krátký: Krkavci bezpečně poznají podvodníka i měsíc po činu
29. 6. 2017
|
Jan Toman
O inteligenci krkavcovitých ptáků nemůže být pochyb. Seznámit se s ní mohl ostatně každý, kdo někdy navštívil sokolnické představení. Krkavcovití mají skvělou paměť, jsou vynalézaví a dokáží řešit složité problémy vhledem, stejně jako vyrábět a sofistikovaně používat jednoduché nástroje. Kromě toho běžně spolupracují, rychle se učí a v hejnu utvářejí koalice podobné nepsaným dohodám primátů.
Genetický editor vykazuje víc chyb, než se čekalo. V sázce je budoucnost medicíny
28. 6. 2017
|
Ladislav Loukota
Genetické modifikace možná dostaly tvrdou ránu. Genový editor CRISPR, od svého objevu v roce 2012 oslavovaný jako revoluční nástroj otevírající myriády nových možností, totiž podle nové studie způsobuje více nechtěných mutací genomu, než se očekávalo. Může to oddálit příchod mnoha zlomových aplikací včetně genetické imunoterapie léčící rakovinu, o níž závodí USA s Čínou.