Neodstartovala sice ani ještě jednou, ale již nyní je "zastaralá". Takový je v zásadě závěr nového francouzského auditu na vyvíjenou evropskou raketu Ariane 6. Zdá se, že v éře znovupoužitelných nosičů z dílny SpaceX a jejích konkurentů zkrátka Arianespace ujel vlak. Či snad uletěla raketa? Ačkoliv zjištění ilustruje měnící se poměry v kosmických letech a nevyznívá pro evropskou kosmickou společnost zrovna příznivě, paradoxně nejde o zas tak špatnou zprávu. Záleží spíše na tom, jaká bude další reakce. 

Ačkoliv od konce éry relativně samostatného Egypta brzy uplynou už víc než dvě tisíciletí, egyptské území stále dovede vydat zajímavé nálezy. Místní archeologové tak o víkendu odhalili na čtyři desítky mumií z éry vlády Ptolemaiovců. Osvětlit by mohly více to, jak žila a umírala středně zámožná třída v posledním významném období egyptské slávy.

Moře kolem severoizraelského města Hadera se hemží stovkami ohrožených žraloků hnědých, kteří by zde "správně" neměli co dělat. Láká je tam místní elektrárna, ze které do moře proudí teplá voda. Zda za nezvyklým jevem stojí jen teplo, nebo i něco víc, se zatím vědcům nedaří zjistit. 

Poslouchat zvukový záznam je dnes zcela běžnou součásti našeho života. Ještě před sto lety však šlo o luxus a dvě století nazpět o pouhý sen. Principy reprodukce zvuku se však v praxi příliš neliší od toho, jak byly vyvinuty v druhé polovině 19. století. Možná se ale blíží nová revoluce – laserová reprodukce zvuku slibuje možnost přenášet zvukový záznam na metrovou vzdálenost od zdroje tak, aby zvukovou stopu slyšel jenom sám posluchač.

Supravodivost je zvláštním jevem v oblasti pevných látek, který známe už od roku 1911. Jeho podstatou je vymizení elektrického odporu v jistém materiálu, je-li ochlazen pod určitou (kritickou) teplotu. V takovém případě proudí elektrický proud daným materiálem prakticky bez energetických ztrát a v mimořádně vysokém množství. Problém je, že ona kritická teplota je hluboko pod bodem mrazu. A tak se týmy z celého světa snaží objevit způsob, jak supravodivosti dosáhnout za přijatelnějších teplot.

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) přišli s novou metodou, která slibuje vytvářet velmi malé objekty s jemnými detaily zhruba 50 nanometrů, navíc prakticky jakéhokoliv tvaru. Čím menší je však nějaký objekt, tím hůře se zpravidla vyrábí a upravuje. "Kouzelníci" z MIT pod vedením profesora Edwarda Boydena proto nejdříve vytvořili model kýženého objektu ve větším měřítku a následně jej speciálním postupem zmenšili až na tisícinu objemu, a to beze změny tvaru, tedy velikostních poměrů. Jak se jim to povedlo?