Co způsobuje Alzheimerovu nemoc? Již nějaký čas se vědci přou o to, co přesně může být původcem choroby. Několik posledních studií stále výrazněji přináší argumenty k takzvané infekční teorii - podle ní by neurodegenerativní choroba mohla být vlastně infekcí. Nová práce Louisvillské univerzity, která odhalila spojitost mezi bakteriemi způsobujícími infekci dásní a Alzheimerem, k tomu přináší další lavinu argumentů.

Věrná, hodná, chytrá a zábavná. Když se psychologové ptají mužů, jaké vlastnosti chtějí u své osudové partnerky, zní to skoro jako z pohádky. Úplně stejné, nebo velmi podobné vlastnosti preferují podle vlastních slov u životních partnerů také ženy. Až na to, že skutečnost leží úplně někde jinde. Muži ani ženy například moc nedají na věrnost. U pohádkového prince by se taky nevyjímalo, kdyby vybíral nevěstu podle bohatství. Přesto se ale ukazuje, že zámožnost hraje při výběru partnerky daleko větší roli, než si byl dříve kdo ochoten připustit. To a mnoho dalšího odhalil nový výzkum českých vědců, v jehož rámci můžete odhalit své skutečné preference i vy sami.

Společnost Quantexa přišla s nápadem na novou technologii využívající strojové učení, která by mohla pomoct bezpečnostním složkám ve stopování pašování lidí nebo praní peněz. Její umělá inteligence má být schopná rozeznávat kontext daného prostředí - díky sledování "stopy peněz" by tak prý měla v dohledné době odhalovat doposud skryté zločiny. Není to však jediná vize toho, jak by umělé inteligence mohly proměnit svět policejní práce.

Jen dva měsíce po čínském oznámení prvních geneticky modifikovaných novorozeňat nyní přišli vědci z Říše středu s další novinkou. Podařilo se jim totiž úspěšně naklonovat pětici makaků z jediného geneticky upraveného primáta. Blíží se planeta opic? Spíše naopak - čínský vynález totiž slibuje svět s výrazně menším počtem pokusů na zvířatech.

Popíjení byť i malého množství alkoholu před dětmi na ně má mnohem větší vliv, než se domníváme. Nerozlišují totiž mezi lehce podnapilým dospělým a opilcem. 

Tvrdá opatření proti pytlákům a důrazná ochrana v nepálských národních parcích přinesly skvělé výsledky. Populace tygrů, kterým hrozilo vyhynutí, se v zemi za posledních deset let téměř zdvojnásobila. Nyní tam podle analýzy fotografií žije 235 dospělých šelem, zatímco v roce 2009 jich tam zbývalo jen 121.