Vědci a lékaři zabývající se rakovinným bujením už nějakou dobu vědí, že maligní nádory nejsou jen "hloupé" kupy poblázněných buněk. Na jejich počátku stojí několik mutací, které konkrétní buňku vychýlí od normálního fungování k nekontrolovanému množení. Vznikající nádor ale nezřídka připomíná spíše samostatný organismus parazitující na svém hostiteli. 

Opeřenci nemají lehký život. Když už se jim podaří najít vhodného partnera či partnerku a úspěšně zahnízdit, pořád je tu riziko, že jejich vajíčka nebo mláďata v nestřežené chvilce sežere nějaký nenasytný stromový predátor. V tomto oboru vynikají zejména drobní savci, se kterými ptáci vedou neustálý evoluční souboj. Jen kdyby se jich tak šlo úplně zbavit… 

Pokud patříte k lidem, kteří považují brambory, těstoviny, zkrátka sacharidy za zlo, a naopak věříte v zázračné účinky paleo diety, pak byste měli zbystřit. Nejen, že po ní nemusíte zhubnout, dokonce můžete naopak přibrat, jak zjistili vědci. 

Dinosauři kralovali našemu světu po většinu druhohor. Skoro 200 milionů let pevně drželi ve svých pařátech prakticky všechny hlavní role v suchozemských ekosystémech. Před 65 miliony let se však stalo cosi nevídaného. 

Za největšího cestovatele mezi hmyzími druhy bývá považován monarcha stěhovavý. Tento pestrý motýl, který by se měl správně nazývat danaus stěhovavý, každoročně podniká tisíce kilometrů dlouhou pouť napříč Severní Amerikou. Podzimní generace monarchy se v obrovských hejnech vydává z hlavního areálu na území Spojených států amerických a jižní Kanady až do dalekého Mexika, kde motýli v příjemném podnebí přečkávají zimu. Jak ale ukázaly poslední objevy, migrační schopnosti monarchy blednou před jednou drobnou vážkou. Pantala flavescens zřejmě docela běžně cestuje přes širý oceán a dokázala osídlit i ta nejodlehlejší místa.

Potřebuje vědec filosofa a naopak? V posledních letech nabývá stará otázka nových významných rozměrů zejména v oblasti teoretické fyziky, kde je některé teorie i dílčí hypotézy prakticky nemožné otestovat. Mohou i takové teorie spolehlivě rozšířit hranice našeho poznání? Na základě čeho bychom je měli předběžně přijmout a co to znamená pro vědu jako celek?