Pravidelný sex ve stáří má pro tělo jen výhody
22. 1. 2019
|
red
I když už tělo po šedesátce není jako dřív, sexu není důvod se vzdávat. Studie Cambridgeské univerzity potvrdila jeho prospěšnost ve stáří.
Bleskové skenování mozku je tisíckrát rychlejší než dřív
21. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Optické a elektronové mikroskopy nám napomohly v 21. století učinit celou řadu nových objevů o tom, jak funguje mozek. Jejich příslib však rozhodně není vyčerpán – nejnověji to dokazuje studie Massachusettského technologického institutu, která v praktických podmínkách dosáhla až tisícinásobného zrychlení zobrazovacích metod sledujících rozmístění neuronů a mozkových sítí obecně. Podařilo se díky tomu zobrazit části mozku myši a celý mozek mouchy v doposud nepoznané rychlosti.
Geneticky upravená pokojovka umí čistit ovzduší
20. 1. 2019
|
red
Znečištění vzduchu v domácnostech by mohly pomoci snižovat geneticky upravené rostliny. Vložením králičího genu do obyčejné pokojové květiny dosáhli vědci z Washingtonské univerzity toho, že rostlina dokáže rozkládat chemické látky, jako je benzen či chloroform.
Když voda zabíjí aneb Odsolování mořské vody má svá rizika
20. 1. 2019
|
red
Dokážou ušetřit a zrecyklovat vodu jako nikdo jiný na světě. Zároveň mají Izraelci propracovaný systém odsolování mořské vody, která pokryje sedmdesát procent spotřeby domácností. Unikátní zacházení s vodou má však pro obyvatele židovského státu svá zdravotní rizika.
Vědci poprvé pozorovali krystalizaci hvězdy. Jednou potká i Slunce
19. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
"Nejbližší" budoucnost Slunce je nejspíše mnoha lidem známá - do pěti miliard let dojde uvnitř Slunce palivo pro stávající typ reakce a hvězda se začne měnit v rudého obra. Během této etapy dost možná pohltí i Zemi. Tou dobou však už na jejím povrchu život s nejvyšší pravděpodobností nebude. Jakmile za zhruba další jednu až dvě miliardy let dojde na kolaps vnějších částí solární atmosféry, sluneční soustava se přemění na "planetární mlhovinu". Spolu s tím se zbylé sluneční jádro stane tzv. bílým trpaslíkem. Jak ten bude následně chladnout, bude se stávat trpaslíkem černým. Takový proces pak může trvat desítky až stovky miliard let. Nyní víme více o tom, jak detailněji vypadá.
Agent 007 očima vědců: Je tak trochu... alkoholik!
19. 1. 2019
|
red
Do literárních a filmových ikon by se nemělo příliš rýt, říká nepsané pravidlo. Ale když už se do toho vědci pustili, tak proč nezačít rovnou Jamesem Bondem, agentem 007? Po analýze jeho chování ve 24 filmech došli k tomu, že legendární agent je vlastně pořádná násoska a alkoholik, který by měl okamžitě nastoupit na léčení.
Větší než dinosauři. Seznamte se s lisowiciemi, slony triasu
18. 1. 2019
|
Jan Toman
Když by se na vás koncem triasu řítila třímetrová bestie s vizáží rozzuřeného nosorožce, nejspíše byste ji (tedy, pokud byste zrovna nebrali nohy na ramena) tipovali na dinosaura. Podle nejnovějších objevů ale mohlo jít o docela jiného tvora. Navzdory zažitým představám vás totiž do země nemusel zadupávat tvor z evoluční linie zahrnující dinosaury a ptáky, ale jeden z našich evolučních "bratranců" – savcovitý plaz rodu Lisowicia.
Evropské sucho není podle české studie tak vážné, časem se ale může zhoršit
17. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Česko loni završilo čtvrtý rok srážkového deficitu. Vyšší míra deště a sněžení z počátku nového roku naznačuje, že by se suchem mohl být konec, tedy prozatím. Dle nové české studie pod vedením Martina Hanela z České zemědělské univerzity v Praze však ani sucho z posledních let nebylo tak drastické – alespoň ve srovnání s dřívějšími zaznamenanými suchými obdobími.
MIT vyvinula vdechnutelnou mRNA. Mohla by vést k novým typům léků
16. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Léčba plicních onemocnění se dnes stále mnohdy musí omezovat na nepřímou– doručit léky přímo do plic je totiž složité. Vystavit plicní tkáně efektivním chemikáliím může vést spíše k dalším respiračním problémům než k vyléčení nemoci. Co kdyby však vznikla metoda, která by umožnila plicím vdechnout jenom základní "komponenty" léku a poté si účinnou látku vyrobit přímo v plicích, tedy bez ohrožení dýchání samotného? Právě to slibuje nový objev z dílny MIT a londýnské Imperial College.
Na palubě čínské sondy na Měsíci vyklíčily první rostliny
15. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Jsou tomu již dva týdny, co na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda Čchang-e 4 (psali jsme zde). Jednalo se o vůbec první přistání pozemského plavidla na druhé lunární hemisféře. Nyní si čínská mise připsala další prvenství - na palubě sondy vyklíčily v kontrolovaném prostředí vůbec poprvé pozemské rostlinky. Víme díky tomu o fous víc o možnostech kosmického zemědělství.
Konzumace jílu pomáhá v boji s obezitou, tvrdí studie
14. 1. 2019
|
red
Léčba obezity by se mohla stát snazší a hlavně dostupnější pro více lidí. "Lék" totiž máme všichni na dosah. Australská studie prakticky náhodou přišla na to, že určitý druh jílu na sebe dokáže vázat tuk a vyplavovat ho z těla.
Květy z doby dinosaurů. Krytosemenné rostliny jsou nejméně o 50 milionů let starší
13. 1. 2019
|
Jan Toman
Legendární film Jurský park proslul scénou, ve které hrdinové poprvé uvidí dinosaury – obrovské brachiosaury – po příletu na ostrov Isla Nublar. Tomuto výjevu předchází daleko méně působivá, ale z vědeckého hlediska neméně pochopitelná scéna, při které se paleobotanička podivuje přítomnosti dávno vymřelých kapradin. Druhohory přitom byly stejně tak dobou opeřených teropodů, raných ptáků, nočních savců jako explozivního rozvoje krytosemenných rostlin. Zejména o počátcích poslední zmíněné skupiny toho příliš nevíme. Důležité nálezy z Číny, které posouvají stáří krytosemenných rostlin až o padesát milionů let, by ale situaci mohly výrazně změnit.
Iontové motory napájené jádrem by mohly dohnat mezihvězdnou Oumuamuu
12. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
I když žijeme v éře, kdy jsme na běžné úrovni schopni detekovat srážky černých děr nebo planet kolem jiných hvězd, těžko popřít, že těleso Oumuamua bylo v posledních dvou letech tou nejpopulárnější astronomickou událostí. První detekovaný průlet mezihvězdného objektu sluneční soustavou vzbudil pozornost kvůli určité podobnosti slavným sci-fi příběhům. A hypotetickou možnost jeho umělého původu řešila řada vědců. Oumuamua je však už přes rok na únikové trajektorii, a dohnat ji dnešními raketovými technologiemi by bylo extrémně drahé. Co kdybychom však sáhli po technologiích, které jsou prakticky na obzoru - jako třeba mobilní jaderné reaktory a iontové motory?