Fotografie jelena olizujícího lišku připomíná spíš záběr z disneyovky než reálnou scénu. Od chvíle, kdy se snímek objevil na Twitteru, se přírodovědci dohadují: Proč to jelen dělá? A skutečně se to lišce líbí tak, jak to na první pohled vypadá? 

Když si žena objednává víno, často sáhne po bílém. Vědci se proto snažili zjistit, co za fenoménem stojí a zjistili, že nejde jen o to, že většině chutná víc než červené. Podílejí se na tom mimo jiné geny, ale i národní kultura.

V chilské Národní rezervaci tučňáků Humboldtových žije 80 procent populace tohoto druhu, který se rozmnožuje pouze v Chile a Peru. Po měsících bojů a soudních sporů se ochráncům podařilo porazit několikamiliardový důlní projekt ve městě La Higuera. Kdyby se začalo těžit, mohlo by to pro tučňáku už tak ohrožené vyhynutím, znamenat poslední ránu. 

Hluboko na dně mrazivého Čukotského moře žijí pod ledem tvorové, které tam vědci rozhodně nečekali. Unikátní video zachytilo obří arktické medúzy.

Austrálie nasadí proti žralokům u pobřeží bezpilotní letouny vybavené nejmodernější technologií využívanou armádou. Drony žraloky uvidí až do hloubky devíti metrů pod hladinou a okamžitě vyšlou varování pobřežní hlídce a do chytrých hodinek plavců.

Lysohlávky, lidově "houbičky", jsou známé obsahem halucinogenních látek se silným vlivem na lidskou psychiku. V našich končinách představují především rekreační drogu, na jiných místech a v jiných kulturách jsou ale využívány i k meditaci či navození stavů mystického vytržení. Zatímco samotné halucinace, stejně jako doprovodné změny vnímání a prožívání navozené při požití "houbiček", trvají jen několik hodin, drobnější psychické změny doznívají ještě mnoho týdnů. Nebylo by tak možné lysohlávky využít k léčbě některých psychických chorob?