Sestry Země 'na dosah'? Je jich sedm, nikoli jen tři, oznámili vědci!
22. 2. 2017
|
red
Ve vzdálenosti 40 světelných let od Země leží unikátní soustava planet, o níž jsme na Neddu psali už loni. Za uplynulý rok díky pozorování mimořádně zajímavého systému TRAPPIST-1 o něm astronomové zjistili další pozoruhodné podrobnosti - nejsou v něm tři planety, jak to původně vypadalo, ale hned sedm! A na všech by mohla být za určitých okolností voda, tři z nich jsou pak v takzvané obyvatelné zóně.
Sloní mraky a tousty s Ježíšem: Proč vidíme v náhodných tvarech povědomé věci?
22. 2. 2017
|
Jan Toman
Snad každý někdy zažil pocit, že mu konkrétní mrak plující po čerstvě vymetené obloze, hromada kamenů, skalisko, nebo hora neodolatelně připomněly určitou věc nebo osobu. Všeobecnosti tohoto prožitku ostatně nasvědčuje místopis bližších i vzdálenějších oblastí, kde se to různými kamennými starci a stařenami, čerty a pannami jen hemží, nebo železná pravidelnost, se kterou lidé objevují na ubrouscích, toustech a kouscích pizzy svaté obrázky. Jak je ale možné, že nás u některých tvarů mozek tak lehce ošálí?
Růžovým pepřem proti nezdolným infekcím
20. 2. 2017
|
Jan Toman
Růžový pepř možná není tak známý jako pepř černý, ale zejména v různých kořenících směsích se už i v Česku docela zabydlel. Kupodivu jde o plod rostliny jen velmi vzdáleně příbuzné pepřovníku černému. Zatímco původce černého pepře pochází z Indie, keřovité stromy pepřovce brazilského, které plodí jasně rudé kuličky růžového pepře, rostou až v daleké Jižní Americe.
Jak vznikl Měsíc? Napoví modely i atomové výbuchy
19. 2. 2017
|
Julie Nováková
Náš Měsíc vznikl přibližně 100 milionů let po zformování Země zčásti právě ze zemského materiálu vyvrženého katastrofální kolizí s jiným tělesem. Šlo ale o jedinou velkou srážku, nebo o dopad více menších těles?
Čím méně jíme, tím déle žijeme? Vědci mají konečně jasno
18. 2. 2017
|
red
O blahodárném účinku omezení příjmu na lidské zdraví se mluví už delší dobu. Potvrdila to řada studií, jenže kolem jejich výsledků panovaly určité nejasnosti a s jistotou potvrdit, že snížení množství potravy ovlivňuje dlouhověkost, dlouho nikdo nedokázal. Vypadá to však, že to konečně v tom začíná být jasno. Ačkoli ještě musí upřesnit některé detaily, vědci potvrdili, že omezení příjmu člověku skutečně prospívá.
Když není k mání vhodná samice... Sex makaka se srnou překvapil vědce
17. 2. 2017
|
roj
Případy, kdy se lachtani páří tučňáky, jsou poměrně časté, ale rozhodně nejde říct, že by šlo o dobrovolný sex. Na rozdíl od trochu neortodoxního partnerského vztahu mezi makaky a srnami jelena siky, který překvapil vědce. Srna nejenže od sebe opici neodhání, ale ještě po něm "uklidí".
Fotbalem ku demenci! Časté hlavičkování ničí mozek, varují vědci
16. 2. 2017
|
roj
Profesionální fotbalisté, kteří jsou přeborníci hlavně na hlavičkování, by měli začít uvažovat o helmě, jakou nosí brankář Petr Čech. Podle vědců, kteří zkoumali mozky 14 fotbalistů, totiž každá hlavička nebo střet hlavou se soupeřem postupně poškozují mozek a způsobují demenci.
Seznamte se s 'chlupatou hlavou', která poodhaluje tajemství rané evoluce zvířat
15. 2. 2017
|
Jan Toman
Neuplynul ani týden od zveřejnění objevu jednoho z našich nejdávnějších příbuzných a paleontologové publikovali na stránkách prestižního časopisu Nature další průlomový objev odhalující roušku tajemství nad ranou evolucí zvířat. Nalezené zkameněliny tentokrát nepatří do příbuzenstva našich bezprostředních předků. To ovšem neznamená, že by nebyly zajímavé. Právě naopak. Veskrze nečekaným směrem totiž mění naše představy o prvních měkkýších.
Hnojiště jako databáze: Na nejpodivnější způsob komunikace aspirují nosorožci
14. 2. 2017
|
Jan Toman
Kdyby měli moderní savci soupeřit, kdo využívá nejobskurnější způsob komunikace, mohlo by se jejich zápolení pěkně protáhnout. Spektrum různých způsobů, kterými si předávají signály, totiž snese srovnání snad jen s možnostmi lidské techniky.
Proč máme po prohýřené noci chuť na hranolky nebo smažák
11. 2. 2017
|
red
Každý, kdo se v životě pořádně opil, to dobře zná. Když máte kocovinu, rozhodně netoužíte po jogurtu s müsli nebo celozrnné housce, ale po pořádné porci mastných hranolek, smažáčku či pizze. Napadlo vás někdy, proč to tak vlastně je? Britští vědci tvrdí, že na to přišli.
Co zachrání lidstvo před zotročením umělou inteligencí?
8. 2. 2017
|
Jan Horčík
Spisovatel Isaac Asimov už v roce 1942 ve svých povídkách o robotech definoval tři zákony robotiky. O více než sedmdsát let později začíná být jasné, že nějaká pravidla opravdu budou potřeba, protože výzkum a vývoj umělé inteligence postupuje kupředu mílovými kroky.
Jak se astronautům mění mozek během pobytu ve vesmíru?
7. 2. 2017
|
Šárka Novotná
Určitě jste už slyšeli, když někdo žertem zmínil, že ho postihla "pracovní deformace". Pokud byste zrovna hovořili s astronautem, myslel by to v podstatě doslova. Při pobytu ve vesmíru se totiž v lidském mozku odehrávají změny, jak prokázal výzkum vědců z univerzity v Michiganu.
Může být tento děsivý tvor jedním z nejstarších předchůdců člověka?
6. 2. 2017
|
Jan Toman
Má obří ústa a žádný řitní otvor. Žil před 540 miliony let a ačkoli nevypadá příliš vábně, může pomoct s upřesněním našich znalostí o počátečních fázích evoluce.