Domovská stránka Nedd.cz

Vědci pomocí sopečných minerálů vypočítali, jak dlouho může být magma uloženo v nejhlubších částech sopečných systémů, což by mohlo pomoci při předpovědích nadcházejících erupcí. Jde o vůbec první odhady doby skladování magmatu poblíž hranice zemské kůry a pláště – moho.

Pokud budou celosvětové emise skleníkových plynů dále růst, Grónsko může být do roku 3000 bez ledu.  Jen do konce tohoto století by mohl ostrov ztratit 4,5 procenta ledu, což by zapříčinilo nárůst mořské hladiny o 33 centimetrů. Jestli bude Grónsko tím, čím je dnes, závisí jen a pouze na nás.

Kritici občas snaze o populační kontrolu či hubení komárů vyčítají, že komáři jsou přece součástí přírodních ekosystémů, a proto plní svou roli. Že to však může být poněkud složitější, ukazuje neslavný komár tygrovaný. Ten je totiž původem z jihovýchodní Asie a celosvětově se rozšířil až v posledním půlstoletí. Je nepochybné, že za to může člověk. Například v USA byl komár nalezen mimo jiné v zásilce importovaných pneumatik. Lze jej tedy považovat za invazivní druh a snaha o jeho limitování je spíše žehlením nepřímého důsledku aktivity člověka. Čínští vědci nyní vyzkoušeli novou kombinaci metod pro redukci populace těchto krvesajů.

Ano, znečištění pevniny a oceánů plasty už dávno není žádnou novinkou, která by dnes někoho mohla překvapit. Tohle znečištění se ale objevilo v nové formě povlaku na skalách. Nejde jen o znepokojující symbol zavalení planety plastovým odpadem, ale také o potencionální hrozbu pro organismy, které se krmí a žijí na skalách. Plast se tak může dostat do potravinového řetězce novým způsobem.

Až na velikost 100 mikrometrů (mikronů) dosáhl zatím nejdetailnější trojrozměrný snímek celého lidského mozku pořízený s pomocí magnetické rezonance. Vytvořený model lidského mozku by mohl napomoct našemu chápání toho, jak vlastně léčit mozkové choroby i pochopit kořeny našeho vědomí.

Země má během příštích 80 let hostit až 11 miliard lidí. Spolu s tím však nedojde jen na nárůst soupeření o zdroje, ale na i potenciální novou zdravotnickou krizi. Nová studie z dílny University of Notre Dame varuje, že vyšší populace a nutná vyšší produkce potravin povede i k vyššímu globálnímu výskytu infekčních patogenů. Může se jednat o nejzávažnější zdravotní krizi druhé poloviny století.