Letecké mistrovství: Mořští ptáci urazí stovky kilometrů bez odpočinku
"Jak létají ptáci?" Jeden by těžko hledal dětinštější otázku. Pravda, tento problém kdysi vzrušoval celé zástupy přírodovědců, umělců a konstruktérů. Vyprávět by o tom mohl třeba Leonardo da Vinci. Moderní věda však přinesla uspokojivou odpověď ve formě celé plejády poznatků o ptačí anatomii, metabolismu, aerodynamice a chování. Všechny tyto argumenty ale blednou před schopnostmi některých ptačích zástupců – například rorýsů, ale zejména mořských ptáků z příbuzenstva fregatek.
Populární 'mrazáky na lidi' umí zázraky. Jen to ještě nikdo nedokázal
21. 7. 2016
|
Vojtěch Ondráček
Čím dál populárnější léčba mrazem slibuje, že vyléčí astma, revma, depresi, prostě cokoli. Stačí jenom strávit pár minut v extrémním mrazu. Jenže jediné vědecky potvrzené účinky, které kryoterapie zaručeně má, jsou ty nežádoucí.
Miniaturní parazité: Nově objevené extrémní organismy z yellowstosnkých jezírek
Podle moderních biologických poznatků je diverzita pozemských organismů tak obrovská, že bychom se s novými druhy měli setkávat na každém kroku. Dosud nepoznaní zástupci se samozřejmě nevyskytují na pomyslném stromu života rovnoměrně.
Kolik je v naší galaxii obyvatelných planet? Možná víc, než si myslíme
Hemží se naše vesmírné okolí životem, nebo je Země s přítomností živých organismů osamocenou výjimkou? Odpověď na tuto otázku nedává spát celým generacím badatelů.
Vyhýbáte se některým jídlům jako čert kříži? Možná máte novou nemoc
16. 7. 2016
|
red
Pokud vaše díte zarputile odmítá jíst třeba houby (nebo brokolici, maso či cokoli jiného) a tvrdí, že mu připadají odporné, vůbec nemusí jít jen o rozmar, ale nový druh choroby. Restriktivní porucha příjmu potravy (ARFID) se nejčastěji projevuje právě v dětství a dospívání.
Rostliny dokážou riskovat. Překvapivě stejně jako živočichové
15. 7. 2016
|
Jan Toman
Představte si, že vlastníte dvě pole, ale obdělat zvládnete jen jedno. Pustíte se radši do práce na pozemku, který poskytuje spolehlivý, ale nikterak oslnivý výnos, nebo zariskujete a obděláte pole známé velkými výkyvy ve své produktivitě?
Solární letoun přistál u pyramid. Zbývá mu poslední cesta
Letoun na solární pohon Solar Impulse 2 v úterý ráno přistál v egyptské Káhiře. Předposlední část letu kolem světa, kterou pilot André Borschberg začal ve španělské Seville, trvala 48 hodin a 51 minut.
Jak ještěrka k pruhům přišla? Odpověď našli biologové s pomocí počítačové hry
Zbarvení zvířat a jejich tělní kresby představují i po stovkách let lidského zájmu vědeckou hádanku. Některým zvířatům umožňuje jejich zbarvení splynout s prostředím. Jiní tvorové získali nápadnou vizáž pod vlivem pohlavního výběru. Další zase prostřednictvím výrazného zbarvení dávají najevo svou nebezpečnost nebo jedovatost. Najdou se i takové druhy, které se vezou na vlně výstražného zbarvení, ale samy nebezpečné nejsou – každý na vlastní oči viděl třeba vosičku.
Jak mít úspěšné děti: Osm tipů podložených vědou
11. 7. 2016
|
Vojtěch Ondráček
Pokud máte pocit, že vaše dítě není tak úspěšné jako děti ostatních, měli byste se zamyslet především nad sebou. Jak ukázala série vědeckých výzkumů, někteří rodiče mají na úspěšné děti větší štěstí než ostatní. Jaké je jejich tajemství?
Co všechno žije pod našimi nehty?
9. 7. 2016
|
Lenka Dvořáčková
6
Pečlivá hygiena pomohla téměř vymýtit množství infekčních onemocnění. Ruce si pravidelně myje téměř každý, přesto se na nich nachází statisíce bakterií. Schovávají se pod nehty, zvlášť umělými.
Proč osamělí muži nejedí zeleninu a rozvedené ženy zase méně pijí alkohol
6. 7. 2016
|
red
Muži obecně příliš zelenině neholdují a pro Čechy to platí dvojnásobně. Jakmile ale zůstanou bez manželky či partnerky, na zeleninu a ovoce se pomalu ani nepodívají. Ženy zase po rozvodu pijí méně alkohol.
Moc a síla slov: Dokážou ovlivnit i naše tělo, nejen psychiku
5. 7. 2016
|
red
Nakolik nás dokážou zasáhnout slova (ať už jde o chválu, nebo naopak nadávky), to ví úplně každý. Zaznamenali jste však někdy, že nejde jen o vliv na naši náladu či emoce, tedy na náš psychický stav. Slova jsou natolik mocná, že dokážou ovlivnit naše tělo. Připomeňme si studii, která na to upozornila před 20 lety.
Tajemství v jantaru: Jak se maskoval hmyz v dobách dinosaurů?
4. 7. 2016
|
Jan Toman
Hmyz je zdaleka nejpočetnější skupinou pozemských živočichů. Jeho roztodivní zástupci slouží tak trochu jako paleta, čeho všeho je možné v evoluci dosáhnout. Jen různé způsoby, pomocí kterých se hmyzí druhy dokážou maskovat, už vydaly na stovky knih. Vyvinout téměř dokonalou kamufláž je jedna věc, ale vyrobit si ji, to je ovšem otázka docela jiná.