Doba letních dovolených je tu a nejeden z čtenářů se jistě chystá k moři za potápěním. Ne že by třeba Chorvatsko bylo špatné, ale každý, kdo se někdy vznášel mezi tropickými korály zalitými sluncem, může dosvědčit, že se takovému zážitku vyrovná jen máloco.

Když se řekne pavouk, většina lidí si představí křižáka, jak někde v koutě tká svou pavučinu. Vůbec nejpočetnější pavoučí čeledí jsou ovšem skákavky – zčásti úchvatná, zčásti děsivá skupina malých pavouků s téměř dokonalým zrakem lovící svou kořist dlouhými přesně mířenými skoky.

Jistě to znáte sami. Jakmile se ponoříte pod hladinu a párkrát zaberete směrem ke dnu, jako by se náhle setmělo. A to se nemusíte potápět v zakaleném rybníku. Pořádné šero je v takových deseti metrech i v téměř čirém moři.

Povrch Marsu není místem, kde by chtěl člověk strávit dovolenou. Přinejmenším bez pořádného skafandru. Velmi nízké teploty doplňuje řídká atmosféra s jen stopovým množstvím kyslíku, propouštějící smrtící záření.

Představte si, že by existovala zázračná pilulka, kterou by stačilo spolknout, abyste ztratili své neopodstatněné předsudky a stali se vyrovnanějšími, galantnějšími a morálnějšími. Zkrátka ve všech ohledech lepšími lidmi. Spolkli byste ji? A předepsali ji ostatním?

Ztráta či vážné poškození životně důležitého orgánu ještě donedávna končilo bez výjimky smrtí. A v případě, že k životu nezbytný nebyl, vedlo obvykle k výraznému snížení kvality života.