Hlavy svých nepřátel Galové nejen usekávali a následně věšeli na krk svých koní jako válečnou trofej. Uťaté hlavy před tím, než jimi "ozdobili" své oře, zřejmě zbavili mozku a následně nabalzamovali. Trofej tak vydržela déle vystavená. 

Když dorazili Španělé do Ameriky, narazili na vyspělou Aztéckou říši. Kromě jiných zvláštností, mezi které můžeme zařadit geniální inženýrské schopnosti indiánských stavitelů nebo nadšení místních kněží pro lidské oběti, překvapily Evropany i dosud neznámé plodiny, které obyvatelé dnešního Mexika a střední Ameriky využívali. Mezi nejpozoruhodnější patří plody kakaovníku, které si záhy nalezly cestu i do Evropy a na pulty cukrářských mistrů. Nejnovější objevy ale ukazují, že kakaové boby lidé začali pěstovat úplně jinde a tisíce let dřív, než na ně v Mexiku narazili Evropané. "Kakaovým Eldorádem" je podle všeho horní tok Amazonky.

Dehet si nejspíše většina z nás asociuje s průmyslovým věkem, a tudíž i obdobím posledních dvou staletí - ve skutečnosti jde ovšem o poměrně starý vynález. Podle nové švédské archeologie studie by dokonce dehet mohl být jakousi "tajnou zbraní" v arzenálu středověkých Vikingů.

Pokud budete dnes chtít okusit pivo, které se honosí titulem "nejstarší na světě", budete odkázáni na německou značku Weihenstephan. Ta se pyšní počátkem vaření v roce 1040 našeho letopočtu. Historie však zná příklady piva (a jemu podobných nápojů podstatně dále v historii). Ačkoliv se tu již nevaří, novým rekordmanem je nyní zřejmě izraelská jeskyně Raqefet, kde se pivo vyrábělo v éře třináctkrát vzdálenější než počátek Weihenstephanu.

Mezi největší milníky lidské civilizace můžeme zařadit vynález zemědělství. Pravda, archeologové se dnes už nedomnívají, že lovci a sběrači začali pěstovat obilí a další plodiny "přes noc". Termín neolitická revoluce chápou spíše obrazně. I tak ale přinesla neolitická revoluce dalekosáhlé následky. Lidé uživili více dětí a populační růst vystřelil ke hvězdám. Nemohlo to být ale všechno trochu jinak? 

Současné debaty o klimatických změnách občas vyvolávají mylný dojem, že se klima na planetě mění poprvé v historii lidské civilizace. Realita však nemůže být vzdálenější. Nová studie jednoho z prvních známých měst na planetě se tak zaměřila na to, jak se s dávným ochlazením vyrovnali neolitičtí obyvatelé osady na jihu dnešního Turecka. A odhalila přitom jeden nový pozoruhodný nástroj, kterým by historici mohli odhalovat minulé změny klimatu.