Středověké období není zrovna proslavené svými komplikovanými lékařskými zákroky a vynálezy. Tím méně si středověk asociujeme s pokročilými protetikami – například první modernější brýle vznikly v renesanční Itálii až na konci 13. století, trvalo přitom několik dalších staletí, než se v Novověku vynález rozšířil dále. Nyní však tezi o pramalé vyspělosti protéz a podobných vynálezu nahlodává odhalení středověkého válečníka, který díky své umělé končetině působí spíše jako postava ze steampunkové fantasy!

Lidská historie umí čas od času připomenout krutosti, vedle nichž blednou i nejbujnější fantazie mistrů hororu. Příkladem je nejnovější nález archeologického týmu na severu Peru: Dosud největší obětiště dětí na celém jihoamerickém kontinentu. Při zřejmě jediné události zde zemřelo na 140 dětí.

Bylo to období pádu západořímské říše a Evropa tak byla zmítána chaosem – plundrování a masakry se však odehrávaly nejen v Městě měst, ale i v malé vesničce na pobřeží ostrova Öland na území dnešního Švédska. Tým archeologů tu odkryl důkazy o tom, že kolem roku 450 našeho letopočtu byla většina osady za záhadných důvodů pobita.

Moderní technologie mohou vrhnout nečekané světlo i na sto let staré archeologické objevy. Nejnověji se tak stalo v případě analýzy DNA dvojice mumifikovaných Egypťanů pohřbených před 4000 lety. Vědci díky tomu mohli rozlousknout oříšek, nad nímž si egyptologové lámali hlavu už od roku 1907.

Dosavadní scénář evoluce lidského rodu počítal s tím, že se lidé moderního typu vyvinuli kdesi ve východní Africe zhruba před 200 tisíci lety. Po dalších 140 milénií osídlovali Černý kontinent, sváděli boje, konkurovali si a křížili se s příbuznými příslušníky rodu Homo, až nakonec vyrazili kolonizovat zbytek světa. Tolik se alespoň podařilo vyčíst antropologům ze zkamenělin, archeologických nálezů a genetických srovnání různých lidských etnik. 

Každý, kdo někdy navštívil Řím, musel vzdát hold umění starověkých stavitelů. Největší obdiv kupodivu nevyvolává Koloseum. Obří amfiteátr sice přečkal staletí, ale také je to na něm dost znát. Nevěřícné pohledy vyvolává zejména Pantheon, chrám všech bohů, který přečkal posledních 1900 let takřka bez poskvrnky. V sedmém století jej Římané pouze přestrojili za kostel, v kterémžto stavu vytrval dodnes.