Počátek třetí tisíciletí před naším letopočtem leží v zaznamenaných dějinách lidstva až na samém chvostu. Po Mezopotámii se tou dobou proháněly první civilizace, Cheopsova pyramida byla až do jeho poloviny stále jenom "na papyru". Přesto tato perioda leží mezi dnešním datem a počátkem neolitu - a tak i civilizace, jak ji dnes chápeme - již ve druhé polovině cesty vstříc současnosti. O tom, jak vypadaly tehdejší zapomenuté kultury, nyní podle nové studie archeologů z Cambridge vypovídá i průzkum kruhové svatyně v Pömmelte, kterému se zkratkovitě přezdívá "německé Stonehenge".

Jenom máloco je tak populárním představitelem archeologického oboru jako prosévání egyptských památek. Právě proto vzbudilo nemalé ohlasy objevení "nového" sarkofágu v Alexandrii – nejenže doposud nebyl otevřen, ale také identita těla uvnitř byla prozatím neznámá. To nejpodstatnější na novém objevu však bylo, že ani stěna, za níž byl sarkofág nalezen, nebyla zřejmě po poslední dva tisíce let porušena! Šlo tak o vzácný případ pohřebiště, které snad ušlo pozornosti vykradačů hrobek. Následné otevření sarkofágu bylo proto poněkud vystřízlivěním...

Osídlení jihovýchodní Asie představuje jedno z nejožehavějších témat lidské prehistorie. Nejen, že není jasné, kdy lidé poprvé do končin mezi Indií, Čínou a Austrálií došli, ale ani kolik různých vln lidského osídlení se zde vystřídalo a jaké vynálezy s sebou přinesly. Nad tím vším se vznáší otazník křížení s dřívějšími obyvateli z postranních větví lidského rodu, v případě jihovýchodní Asie zejména tajemnými příbuznými neandrtálců zvanými denisované. 

Lidská historie umí čas od času připomenout krutosti, vedle nichž blednou i nejbujnější fantazie mistrů hororu. Příkladem je nejnovější nález archeologického týmu na severu Peru: Dosud největší obětiště dětí na celém jihoamerickém kontinentu. Při zřejmě jediné události zde zemřelo na 140 dětí.

Bylo to období pádu západořímské říše a Evropa tak byla zmítána chaosem – plundrování a masakry se však odehrávaly nejen v Městě měst, ale i v malé vesničce na pobřeží ostrova Öland na území dnešního Švédska. Tým archeologů tu odkryl důkazy o tom, že kolem roku 450 našeho letopočtu byla většina osady za záhadných důvodů pobita.

Není známější hrobky, než této. Ač se její dlouholetý obyvatel a faraon z 18. dynastie Tutanchamon nedožil ani dvaceti let, jeho jméno znají i ti, kdo se o historii příliš nezajímají.