Silná prachová bouře vyřadila - alespoň na čas - z provozu robotické vozítko NASA Opportunity. Přestože nejsou marťanské prachové bouře tak silné jako na Zemi, jsou mnohem nebezpečnější. Vytvářejí totiž skleníkový efekt, který zadržuje radiaci, a navíc jsou schopné se během krátké doby rozšířit po celé planetě.

Objevili jsme místo, pod nímž by se na čtvrté planetě mohla stále ukrývat voda v kapalném stavu - právě takovou zprávou překvapili v úterý italští vědci po analýze dat získaných evropskou sondou Mars Express. Byť je nové zjištění daleko od potvrzení, odhalení potenciálního jezera může přesto pomoct budoucím misím.

Čtvrteční tisková konference NASA vyvolala velká očekávání již dopředu. Bylo známo, že se bude mluvit o posledních odhaleních roveru Curiosity na Rudé planetě - také však bylo známo, že se tiskovky bude účastnit vědkyně specializovaná na organické molekuly či vědec odpovědný za výzkum chemie atmosféry. Den poté jsme chytřejší - sonda totiž na Marsu (opět) našla organické molekuly, skutečně významná je však především druhá studie přinášející důkazy o propojení metanu a marťanských ročních období.

Více než půl století panovaly v kosmických agenturách naděje, že bychom na Marsu mohli najít nám podobné formy života. Dnes, po řadě robotických misí, se očekávání podobného objevu na Rudé planetě nápadně zmenšila praktiky na nulu. Hledání života se přesouvá na měsíce Jupitera a Saturnu. 

Špatné počasí při příletu letadla dokáže potrápit, natož když jde o raketoplán. Vědci ale vytvořili nový počítačový model, který umožní na Marsu předpovídat počasí se stejnou přesností, jako je tomu na Zemi. 

Příběh evropské mise na Mars bohužel nekončí happy endem. Modul Schiparelli, do kterého vkládala Evropská kosmická agentura (ESA) spolu s ruským Roskosmosem takové naděje, se při přistání roztříštil o povrch planety. Neotevřel se mu včas padák a přístroj se zřítil z několikakilometrové výšky.