Zatímco filmové fanoušky nadchla ukázka z chystaného filmu Marťan, od skutečné pilotované mise k Marsu nás dělí desítky let. Zatím jsme totiž ve fázi, kdy hledáme cestu, jak nad rudou planetou vůbec zabrzdit.

Před dvanácti lety dospěla Evropa k historickému milníku – startu své první sondy k cizí planetě. Sonda dostala jméno Mars Express a jejím cílem byla, jak název napovídá, čtvrtá planeta naší sluneční soustavy. U příležitosti letošního výročí vybíráme několik výjimečných snímků, které sonda u Marsu pořídila.

Není složité si domyslet, kde přišly antarktické Krvavé vodopády ke svému strašidelnému jménu. Složitější ale bylo zjistit, odkud se jejich charakteristická barva bere. Původně byly podezřívány červené řasy, ale „viníkem“ je nakonec staré dobré železo.

Drandit si po Marsu není jen tak. Inženýrsky velesložité přistání zatím největšího marsovského vozítka by v člověku mohlo vyvolat zdání, že dál už je to po našem planetárním sousedovi brnkačka, jenže opak je pravdou.

Když otočíte dalekohledem k Marsu, uvidíte nejenom charakteristicky zbarvenou planetu, ale pokud bude váš dalekohled dostatečně výkonný, rozlišíte i různé meteorologické jevy, které na rudé, nebo spíše bledě rezavé planetě panují.

Měl to být velký úspěch nejenom pro britskou vědu: sonda Beagle 2 nesla na palubě instrumentální skladbu od králů britpopu Blur i kalibrační desku, navrženou výtvarníkem Damienem Hirstem. Po vstupu do marsovské atmosféry už se ale neohlásila a její osud zůstával až donedávna záhadou.