Mars se krátce po svém vzniku podobal Zemi jako vejce vejci. Pravda, jeho oceány nikdy nepokrývaly většinu povrchu, ale v zásadě měl stejné šance na vznik a uchycení života jako naše domovská planeta. Problémy přišly až později. Nejprve zaniklo jeho magnetické pole. Mezitím začala marsovská atmosféra včetně vodní páry masivně unikat do vesmíru. Na obou jevech se nejspíš podepsala malá velikost a nízká přitažlivost rudé planety. Mohl tyto nepříznivé změny ustát místní život, pokud se na Marsu vyvinul nebo sem doputoval ze Země? Podle dvojice amerických astrobiologů je to celkem pravděpodobné.

Mars poutá lidskou představivost od pradávna. Z řeckých mýtů se přesunul do centra vědeckého zájmu, ale to na jeho zajímavosti nijak neubralo. Ještě před 100 lety čekali někteří astronomové, o autorech fantastické literatury nemluvě, na Marsu rozvinuté civilizace nebo alespoň mnohobuněčné živočichy a rostliny. S pokračujícím průzkumem se ovšem očekávání smrskla přes lišejníky až k pouhým jednobuněčným organismům – obdobám pozemských bakterií. 

NASA přišla v pondělí s přelomovou zprávou, na Marsu se skutečně nachází tekoucí voda. Znamená to tedy, že by tam mohl být i život. Nové poznatky přinesl americký satelit Mars Reconnaissance Orbiter, který studuje rudou planetu z oběžné dráhy. 

Povrch Marsu není místem, kde by chtěl člověk strávit dovolenou. Přinejmenším bez pořádného skafandru. Velmi nízké teploty doplňuje řídká atmosféra s jen stopovým množstvím kyslíku, propouštějící smrtící záření.

Zatímco filmové fanoušky nadchla ukázka z chystaného filmu Marťan, od skutečné pilotované mise k Marsu nás dělí desítky let. Zatím jsme totiž ve fázi, kdy hledáme cestu, jak nad rudou planetou vůbec zabrzdit.

Před dvanácti lety dospěla Evropa k historickému milníku – startu své první sondy k cizí planetě. Sonda dostala jméno Mars Express a jejím cílem byla, jak název napovídá, čtvrtá planeta naší sluneční soustavy. U příležitosti letošního výročí vybíráme několik výjimečných snímků, které sonda u Marsu pořídila.