Přesně ve 20.47 v pondělí dosedla na povrch Rudé planety americká sonda InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport). Signál o pozorně sledovaném přistání na Zemi doputoval o sedm minut později – a řídící středisko v kalifornském JPL mělo důvod k oslavám! InSight by příští dva roky měl studovat zejména marťanskou geologii s cílem odhalit více o minulosti (nejen) čtvrté planety.

Ačkoliv je Mars co do svého povrchu Zemi asi nejpodobnější planetou sluneční soustavy, obě tělesa se značně liší. Mezi největší rozdíly patří absence aktivního marťanského vulkanismu - zatímco si na Zemi aktivních sopek "užíváme" i dnes, Rudá planeta je v tomto ohledu nejspíše mrtvá. Přesto je možné, že poslední zbytky vulkanismu ještě pod povrchem doutnají - mnohé proto před dvěma týdny zaujalo odhalení nápadně bílého sloupu stoupajícího z jedné z marťanských sopek! Celý objev má přesto poněkud nevzrušivé vysvětlení.

Přeměna Rudé planety podmínky podobné těm na Zemi je populární koncept fikce již skoro po půlstoletí. V poslední době se idea dostává do popředí i díky ambicím Elona Muska, který se netají tím, že by na Marsu rád vybudoval lidskou kolonii, která by jednou mohla nastartovat i teraformaci samotnou. Vzdor těmto vzletným idejím však aktuální studie NASA připomíná, že bychom stále měli zůstat nohama na zemi. Na základě dnešních technologií je podle agentury přeměna Marsu totiž stále nerealizovatelným snem.

Čtvrteční tisková konference NASA vyvolala velká očekávání již dopředu. Bylo známo, že se bude mluvit o posledních odhaleních roveru Curiosity na Rudé planetě - také však bylo známo, že se tiskovky bude účastnit vědkyně specializovaná na organické molekuly či vědec odpovědný za výzkum chemie atmosféry. Den poté jsme chytřejší - sonda totiž na Marsu (opět) našla organické molekuly, skutečně významná je však především druhá studie přinášející důkazy o propojení metanu a marťanských ročních období.

Ve vědeckofantastickém románu Setkání s Rámou spisovatele Arthura C. Clarkea prolétne sluneční soustavou obří automatizovaná mimozemská sonda velká desítky kilometrů. Budoucnost alespoň pozemských kosmických sond ovšem bude zřejmě přesně opačná. V uplynulém měsíci americká NASA dokončila první fázi mise MarCO, která k Marsu vyslala prozatím nejmenší pár sond v historii. Bude-li úspěšná i druhá fáze – samotný průlet kolem Marsu – automatické mise zítřka se nejspíše budou dále zmenšovat.

Více než půl století panovaly v kosmických agenturách naděje, že bychom na Marsu mohli najít nám podobné formy života. Dnes, po řadě robotických misí, se očekávání podobného objevu na Rudé planetě nápadně zmenšila praktiky na nulu. Hledání života se přesouvá na měsíce Jupitera a Saturnu.