Články s tagem: paleontologie
Vědci odhalili, proč Země není tropickým rájem. Mohou za to rovníkové srážky kontinentů
5. 5. 2019
|
Jan Toman
Při pohledu na teploměr se to možná nezdá, ale ve skutečnosti obýváme jedno z nejchladnějších období pozemského života. Zatímco v karbonu se světem táhly nekonečné džungle, v druhohorách dinosauři prospívali od pólu k pólu, a ještě během raných třetihor nebylo po zalednění ani stopy, dnes svírá polární oblasti naší planety led a sníh. Zatímco střídání dob ledových a meziledových v posledních statisících let ovlivňují hlavně změny při pohybu Země kolem slunce, výrazně delší výkyvy pozemského klimatu zůstávaly dlouho záhadnou. Nová studie ale přesvědčivě argumentuje, že za nimi stojí srážky kontinentů.
Za největší vymírání v dějinách mohou vulkány
26. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Vulkány nebývají vnímány jako jeden z matadorů planetární destrukce. Daleko větší pozornosti se dostává činnosti Slunce nebo nárazům kosmických planetek do Země. Snad za to může skutečnost, že poslové z kosmu působí jako cosi hrozivějšího, co nemáme pod kontrolou. Skutečnost nemůže být odlišnější. Od roztaveného vnitřku naší planety nás dělí relativně tenká pevná slupka, a vulkány podle nové studie dokonce mohly i za největší vymírání před 252 miliony let.
Vědci našli fosilii z dob, kdy měly velryby ještě nohy
16. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Historie evolučních zákrut hovoří jasně - jak delfíni, tak i velryby byli v minulosti obojživelnými tvory. V průběhu let se přeorientovali na mořské prostředí, a končetiny tak u nich přestaly připomínat nám známé zvířecí nohy. Objev fosilií prehistorického velrybího druhu Peregocetus pacificus ukazuje, jak na tuto změnu mohlo dojít.
Neandrtálci byli v nouzi kanibalové, ukázala studie
4. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Kanibalismus je v přírodě poměrně běžnou kratochvílí, velmi špatně se však určují jeho důvody. Nová studie francouzských vědců Albana Defleura a Emmanuela Desclauxe se však možná poprvé dopídila k tomu, proč se skupina neandrtálců před 120 milénii rozhodla ochutnat své "kolegy". Za vše paradoxně mohl odchod předešlé doby ledové.
Způsobil prodloužení poslední doby ledové dopad komety?
26. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Krátce před počátkem civilizace, před 12 800 lety, pomalu s koncem poslední doby ledové ustupovaly pevninské ledovce. Průměrné teploty rostly. Pak se však stalo cosi, co globální klima na další milénium nečekaně opět ochladilo o dva až šest stupňů Celsia! Vrší se důkazy, že ono nešťastné prodloužení poslední doby ledové mohlo mít kořeny v dopadu komety na zemský povrch.
Dinosaurům byl nejspíše osudný dopad asteroidu, nikoliv klimatické změny
14. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Je jenom málo tak vděčných vědeckých témat, jako je vymírání na konci křídy alias "zánik dinosaurů". Událost způsobená nejspíše dopadem asteroidu na přelomu období K-Pg (křída-paleogén) je sice vzdálená zhruba 66 milionů let, pro své pohřbení celé jedné evoluční větve však jitří lidskou představivost dodnes. O to víc, že se v poslední době objevily teorie, že prehistorickým tvorům výrazně uškodily i tehdejší klimatické změny. Nová studie s tím však nesouhlasí.
Jak vypadali první klokani?
8. 3. 2019
|
Jan Toman
Těžko bychom hledali ikoničtější symbol Austrálie, než jsou klokani. Exotičtí zástupci vačnatců se rozrůznili v mnoho druhů, obsadili celý kontinent a vyvinuli si vlastní způsob pohybu. Kdy se ale vlastně skákání s využitím svalnatých zadních nohou a silného ocasu objevilo? Poskakovali už první "praklokani", nebo se jedná o pozdější evoluční vynález?
Dokonalí už 385 milionů let. Vědci si posvítili na ranou evoluci žraloků
18. 2. 2019
|
Jan Toman
Na dnešní Zemi bychom těžko hledali dokonalejší predátory, než jsou nádherně smrtící žraloci. Proudnicově tvarované tělo, skvělý čich, schopnost vnímat elektrické signály, ostré, neustále dorůstající zuby. Není divu, že se ze žraloků s přispěním filmů jako Čelisti stali jedni z nejobávanějších dravců. A to i přesto, že se přirozené prostředí těchto paryb s tím naším takřka míjí, většina žraloků neloví kořist lidské velikosti a těm zbylým lidé nechutnají. Jak se ale tito "králové moří" vyvinuli z dřívějších rybovitých obratlovců? Odpověď na tuto otázku nedávno poodhalil výzkum amerických a britských paleobiologů.