Články s tagem: paleontologie

Když by se na vás koncem triasu řítila třímetrová bestie s vizáží rozzuřeného nosorožce, nejspíše byste ji (tedy, pokud byste zrovna nebrali nohy na ramena) tipovali na dinosaura. Podle nejnovějších objevů ale mohlo jít o docela jiného tvora. Navzdory zažitým představám vás totiž do země nemusel zadupávat tvor z evoluční linie zahrnující dinosaury a ptáky, ale jeden z našich evolučních "bratranců" – savcovitý plaz rodu Lisowicia.

Legendární film Jurský park proslul scénou, ve které hrdinové poprvé uvidí dinosaury – obrovské brachiosaury – po příletu na ostrov Isla Nublar. Tomuto výjevu předchází daleko méně působivá, ale z vědeckého hlediska neméně pochopitelná scéna, při které se paleobotanička podivuje přítomnosti dávno vymřelých kapradin. Druhohory přitom byly stejně tak dobou opeřených teropodů, raných ptáků, nočních savců jako explozivního rozvoje krytosemenných rostlin. Zejména o počátcích poslední zmíněné skupiny toho příliš nevíme. Důležité nálezy z Číny, které posouvají stáří krytosemenných rostlin až o padesát milionů let, by ale situaci mohly výrazně změnit.

Zabalit slepici do hlíny, upéct a potom krustu i s pery sloupnout. Kdo by řekl, že podobným způsobem kdysi vznikly i jedny z nejvýznamnějších ptačích zkamenělin. Pravda, roli obyčejné hlíny zastala pryskyřice, z níž se po odpaření těkavých terpenů a dalších chemických přeměnách stal jantar. Jinak ale události nabraly stejný spád, jako když si kdysi lidé chtěli připravit drůbež. Díky tomu v barmském jantaru z jihovýchodní Asie nacházíme mimořádně zachovaná pera ptáků, kteří se zdejšími lesy proháněli v období křídy. Jak potom ukazuje nejnovější výzkum, před 99 miliony let nabýval ptačí pokryv těla nevídaných podob a mohl zahrnovat dokonce i nápadná, ale lehce vytrhnutelná pera s rolí důmyslné návnady.

Ptačí svět hýří barvami. Třebaže nejsou tak pestrá jako peří, křiklavým zbarvením a zajímavými vzory se u řady druhů vyjímají také vejce. Vajíčka nejbližších žijících příbuzných ptáků, krokodýlů, jsou však bezbarvá. Podobně jsou na tom i vajíčka ještěrů a hadů, želv i hatérií, o ptakořitných savcích nemluvě. Nové objevy ovšem naznačují, že barevná vajíčka nemusí být čistě ptačí výsadou. Srovnatelně pestře mohla být zbarvená i vajíčka jejich příbuzných mezi dinosaury.

Medicínu vnímáme obvykle spíše jako moderní vynález, péče o nemocné se však datuje ještě před vynález civilizace. Starší výzkumy si často pohrávaly s myšlenkou, že primitivní zdravotní péče nejspíše stála bok po boku komplexního kulturního vývoje lidské empatie, soucitu a pohřebních praktik. Nová práce se však spíše než na symbolickou rovinu dívá na první zdravotní praktiky z pohledu praktického – minimálně u neandrtálců totiž péče o nemocné zvyšovala šance druhu přežít.

Pokud budete dnes chtít okusit pivo, které se honosí titulem "nejstarší na světě", budete odkázáni na německou značku Weihenstephan. Ta se pyšní počátkem vaření v roce 1040 našeho letopočtu. Historie však zná příklady piva (a jemu podobných nápojů podstatně dále v historii). Ačkoliv se tu již nevaří, novým rekordmanem je nyní zřejmě izraelská jeskyně Raqefet, kde se pivo vyrábělo v éře třináctkrát vzdálenější než počátek Weihenstephanu.