Zabalit slepici do hlíny, upéct a potom krustu i s pery sloupnout. Kdo by řekl, že podobným způsobem kdysi vznikly i jedny z nejvýznamnějších ptačích zkamenělin. Pravda, roli obyčejné hlíny zastala pryskyřice, z níž se po odpaření těkavých terpenů a dalších chemických přeměnách stal jantar. Jinak ale události nabraly stejný spád, jako když si kdysi lidé chtěli připravit drůbež. Díky tomu v barmském jantaru z jihovýchodní Asie nacházíme mimořádně zachovaná pera ptáků, kteří se zdejšími lesy proháněli v období křídy. Jak potom ukazuje nejnovější výzkum, před 99 miliony let nabýval ptačí pokryv těla nevídaných podob a mohl zahrnovat dokonce i nápadná, ale lehce vytrhnutelná pera s rolí důmyslné návnady.

Bádání po historii života i lidské civilizace letos doznalo hned několika překvapivých zvratů. Stále více je znát, že mimoevropské civilizace měly mnohdy vysoce pokročilé znalosti – ačkoliv je nutně ne vždy musely aplikovat ku prospěchu svých či sousedních společností. Odhalili jsme však i kořeny života, změnili definici mitochondrie a sňali i křivdu z neandrtálců. Připomeňte si, co vše evoluční vědci, archeologové a historici zjistili o nás samotných v roce 2018.

Ptačí svět hýří barvami. Třebaže nejsou tak pestrá jako peří, křiklavým zbarvením a zajímavými vzory se u řady druhů vyjímají také vejce. Vajíčka nejbližších žijících příbuzných ptáků, krokodýlů, jsou však bezbarvá. Podobně jsou na tom i vajíčka ještěrů a hadů, želv i hatérií, o ptakořitných savcích nemluvě. Nové objevy ovšem naznačují, že barevná vajíčka nemusí být čistě ptačí výsadou. Srovnatelně pestře mohla být zbarvená i vajíčka jejich příbuzných mezi dinosaury.

Pokud budete dnes chtít okusit pivo, které se honosí titulem "nejstarší na světě", budete odkázáni na německou značku Weihenstephan. Ta se pyšní počátkem vaření v roce 1040 našeho letopočtu. Historie však zná příklady piva (a jemu podobných nápojů podstatně dále v historii). Ačkoliv se tu již nevaří, novým rekordmanem je nyní zřejmě izraelská jeskyně Raqefet, kde se pivo vyrábělo v éře třináctkrát vzdálenější než počátek Weihenstephanu.

Mezi největší milníky lidské civilizace můžeme zařadit vynález zemědělství. Pravda, archeologové se dnes už nedomnívají, že lovci a sběrači začali pěstovat obilí a další plodiny "přes noc". Termín neolitická revoluce chápou spíše obrazně. I tak ale přinesla neolitická revoluce dalekosáhlé následky. Lidé uživili více dětí a populační růst vystřelil ke hvězdám. Nemohlo to být ale všechno trochu jinak? 

Až o 30 tisíc let nazpět může počátky lidské umělecké činnosti posunout nový nález z jihoafrické jeskyně Blombos. Archeologové tu totiž oznámili objev předmětu starého až 73 tisíc let, na němž je vyjevena nejstarší známa kresba. Má charakter devíti rudých linek, díky čemuž tak trochu připomíná moderní symbol # pro hashtag.