Člověk
Člověk
Jak se vyráběly šípy v době kamenné
4. 7. 2017
|
Pavel Pešek
My, anatomicky moderní lidé (člověk rozumný Homo sapiens), žijeme na tomto světě již 200 tisíc let. Většinu této doby se naši předci živili jako kočovní lovci a sběrači. Jedním z nejlepších způsobů, jak porozumět vývoji našich předků, je studium loveckých zbraní. Lovecké artefakty jsou ve větším množství shromážděné na místech dlouhodobých lidských tábořišť. V době kamenné byly takovými úkryty jeskyně.
Člověk
Genetický editor vykazuje víc chyb, než se čekalo. V sázce je budoucnost medicíny
28. 6. 2017
|
Ladislav Loukota
Genetické modifikace možná dostaly tvrdou ránu. Genový editor CRISPR, od svého objevu v roce 2012 oslavovaný jako revoluční nástroj otevírající myriády nových možností, totiž podle nové studie způsobuje více nechtěných mutací genomu, než se očekávalo. Může to oddálit příchod mnoha zlomových aplikací včetně genetické imunoterapie léčící rakovinu, o níž závodí USA s Čínou.
Člověk
Jak ovlivňuje vzhled vědců to, jak vnímáme jejich bádání?
12. 6. 2017
|
Pavel Pešek
Když se s někým potkáme poprvé, vytvoříme si podle jeho obličeje nevědomky představu o jeho schopnostech a povaze již během několika milisekund. Bylo také prokázáno, že úspěšnost politika lze předpovědět podle jeho obličeje. Totéž se dá očekávat i u zástupců dalších profesí, které jednají s lidmi tváří v tvář.
Člověk
Senzační objev: Člověk existuje mnohem déle déle, než se předpokládalo
8. 6. 2017
|
šar
Vědci v Maroku našli fosilie člověka (Homo sapiens) staré 300 tisíc let. Jsou tak o 100 tisíc let starší než dosud známé nejstarší kosti člověka rozumného. O senzačním objevu mezinárodního týmu vědců informuje ve svém nejnovějším vydání časopis Nature.
Člověk
Hon na vrak Caligulova plovoucího paláce
1. 6. 2017
|
Ladislav Loukota
Císař Gaius Caesar Augustus Germanicus, pro přátele jen Caligula, byl jedním z nejznámějších vůdců starověkého Říma. Nestalo se tak pro jeho slovutné úspěchy na kolbišti politiky či války, nýbrž pro pověstný zhýralý a amorální způsob života. Něco z toho nyní možná připomene průzkum vulkanického jezera Nemi ležícícho v Itálii. Archeologové se totiž na jeho dnu rozhodli najít Caligulovu třetí nechvalně známou výletní loď.
Člověk
Vědci zkoumají Descartovu lebku. Objeví 'pahrbek geniality'?
30. 5. 2017
|
Jan Toman
René Descartes je právem považován za jednoho z otců moderní vědy. Tento francouzský filosof, fyzik a matematik proslul zejména pokusem o nalezení filosofické jistoty shrnutým do slavné věty „Myslím, tedy jsem“. Kromě svých filosofických bádání ovšem zásadně přispěl také k rozvoji moderní vědecké metody, analytické geometrie, optiky, psychologie a dalších oborů. Odrazily se ale tyto intelektuální kvality také ve stavbě a velikosti jeho mozku?
Člověk
Co když kolébka lidstva leží ve skutečnosti v Evropě, nikoli v Africe?
27. 5. 2017
|
red
Všeobecně uznávaná teorie tvrdí, že člověk pochází z Afriky, tedy přesněji řečeno, že právě tam se oddělily vývojové větve člověka a lidoopů. Jenže co když to bylo úplně jinak a kolébka lidstva se ve skutečnosti nachází v Evropě?
Člověk
Jaká tajemství skrývají stoleté nádory? Lékařům se podařilo nahlédnout do jejich genomu
26. 5. 2017
|
Jan Toman
Ke studiu genetických stránek rakoviny se váže jedna zásadní potíž. Výzkumníci jsou takřka bez výjimky odkázáni na materiál starý jen pár let. Když vynecháme takové speciality, jako jsou stále se množící tkáňové kultury – nejznámější kulturou rakovinných buněk je zřejmě slavná HeLa, buněčná linie odvozená roku 1951 z nádoru Henriety Lacksové – měkké tkáně se bez konzervace dlouho nezachovávají.