Člověk
Původ fotosyntézy může být starší, než jsme mysleli
7. 8. 2019
|
Ladislav Loukota
Fotosyntéza je proces, na kterém je závislý náš život. Chemická reakce, při níž rostliny využívají vody, oxidu uhličitého a slunečního svitu k výrobě živin, a přitom mimoděk jako odpadní produkt vytvářejí i kyslík, nepřestává fascinovat. Teď badatelé studiem vzácné bakterie nejspíš zjistili víc o tom, jak se bakterie fotosyntéze "naučily" a dospěli k tomu, že fotosyntéza je patrně starší, než jsme tušili.
Sto hodin trvající MRI pořídila zatím nejdetailnější 3D obrázek mozku
30. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Až na velikost 100 mikrometrů (mikronů) dosáhl zatím nejdetailnější trojrozměrný snímek celého lidského mozku pořízený s pomocí magnetické rezonance. Vytvořený model lidského mozku by mohl napomoct našemu chápání toho, jak vlastně léčit mozkové choroby i pochopit kořeny našeho vědomí.
Na Zemi s 11 miliardami lidí budou největší výzvou epidemie, zjistila studie
29. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Země má během příštích 80 let hostit až 11 miliard lidí. Spolu s tím však nedojde jen na nárůst soupeření o zdroje, ale na i potenciální novou zdravotnickou krizi. Nová studie z dílny University of Notre Dame varuje, že vyšší populace a nutná vyšší produkce potravin povede i k vyššímu globálnímu výskytu infekčních patogenů. Může se jednat o nejzávažnější zdravotní krizi druhé poloviny století.
Archeologové objevili dva unikátní pohřby na lodi. První po 50 letech
28. 7. 2019
|
Radek Chlup
V Uppsale ve Švédsku objevili dva vzácných pohřby na lodi. Jeden z nich byl absolutně neporušený. Pozoruhodné ale byly hlavně pozůstatky, které v hrobě byly uloženy. V lodi se nacházel jeden člověk, pes a kůň – všichni ve velmi dobrém stavu.
Vědci poprvé navigovali kmenové buňky přímo do srdeční tkáně
9. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
I přes všechen pokrok na poli lékařství patří srdeční choroby stále mezi nejčastější zabijáky. Částečně je to způsobeno i naší nedokonalou schopností rekonstrukce a regenerace poškození srdeční tkáně. Různé výzkumy k této šlamastice přistupují různými metodami - někdo vše řeší pěstováním umělých orgánů, jiný vývojem mechanických komponentů, nyní se objevila další práce, která pro změnu sází na kmenové buňky. Ty se totiž jejím autorům pod vedením Adama Perrimana z Harvardu poprvé podařilo doručit cíleně do srdečního svalu.
Neandrtálci jsou možná staří až 800 tisíc let, naznačují jejich zuby
7. 7. 2019
|
Radek Chlup
Starší analýzy DNA předkládaly, že k vývoji samostatných neandrtálců došlo zhruba před 370 tisíci lety. Někdy se čísla pohybovala v rozpětí 300 až 500 tisíc let. Nová studie je na základě evoluce zubů posouvá mnohem dál do historie. Neandrtálci se údajně oddělili již před 800 tisíci lety, tedy o dost dříve, než byly původní výpočty. Kvůli tomuto číslu ale vznikají interpretační nesrovnalosti, které bude třeba prozkoumat.
Chronický stres překovává tělo ke svému obrazu, mění střevní mikrobiotu
5. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Pravidelný stres patří k životu v moderní civilizaci jako slunce a měsíc. Mnozí lidí se s tím naučili žít, nikoliv nadarmo však v důsledku přemíry stresu stoupá i spotřeba antidepresiv, alkoholu či jiných drog. Vysokou daň, jakou člověk platí za stres, jsme však doposud zřejmě stále přesně nevyčíslili. Nová studie naznačuje, že stres negativně ovlivňuje i střevní mikrobiotu - a ta zase naopak negativně ovlivňuje imunitní systém. Situace může zřejmě vést až k autoimunitnímu onemocnění.
První město na světě mělo podobné problémy, které trápí i moderní metropole
29. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv první "skutečné" civilizace přišly zhruba před šesti tisíc lety, o celé tři a půl milénia dříve se uprostřed dnešního Turecka rozkládal jejich zdatný předchůdce. Těžko dnes soudit, co přimělo první zemědělce v Anatolii před 9000 lety založit osadu dnes zvanou Çatal Höyük. Snad to byla obrana jejich sídla před nájezdy. Snad i snaha o jistou silnější pospolitost. Na každý pád lze Çatal Höyük považovat za jedno z prvních, ne-li přímo první (dnes známé) "protoměsto". Nová studie naznačuje, jak se tu místním žilo - a proč Catal Höyük předznamenal problémy měst tisíce let po něm.